Jeskyně Balcarka

Tak se se čtrnáctidenním zpožděním vracím k dalšímu výletu po jeskyních. Už to pomalu vypadalo, že poslední výlet nestihneme o prázdninách, ale nakonec se zadařilo. V pátek 21. srpna 2009 jsem si vzal dovolenou, že budeme balit na dovolenou, ale vše jsme zvládli o den dřív, proto jsme ještě den před odjezem do Jizerských hor vyrazili na malý výlet do další z jeskyní Moravského krasu. Klárce se v nich strašně moc líbí, tak jsme byli zvědaví, co řekne na Balcarku :-)

Protože jsme ale vyrazili až k polednímu, rozhodli jsme se nejdřív zajet někam na oběd. A kam jinam by člověk měl v krasu jet na jídlo, než do Jedovnic do restaurace Olšovec, která proslula "kapitalistickýma porcema za socialistické peníze". Kapitalistické porce zůstaly, ale cena se už také zkapitalizovala :-) Pamatuji si ještě doby, kdy tam fungoval minipivovar, ale ta doba je už dávno pryč. Jak jsme se dozvědeli, tak hospoda změnila majitele. Bohužel zmizela i minivarna, která po přerušení vaření piva fungovala aspoň jako dekorace. Také se změnil kuchař a nabídka. Evka ocenila rozšířenou nabídku pizzy a já s hořkostí na srdci oplakal, že už nenabízejí vynikající smažené olomoucké tvarůžky s opečenýma paprikovýma bramborama.
Evka neodolala pizze a já si dal kančí guláš. Klárka ukusovala nám oběma :-) Pro malé děti tam měli i krabici hraček, tužek na malovaní apod., což jsme ocenili. Také výzdoba se změnila. Jak jsem psal, tak varna zmizela, ale místo toho se tam objevily vitrínky s legendárními "angličáky". Mnohé ze starých kousků si můžete i zakoupit. Docela jsme koukali na ty nablýskaný autíčka, obzvlášť série autíček, jako třeba hasičských vozů, stály opravdu za to.
Po jídle jsme se vydali směrem na Ostrov u Macochy do jeskyně Balcarka. Trošku jsme se oblíkli, Klárce dali premiérově úplně novou sportovní bundu a vyrazili na prohlídku.
Musíme říct, že Balcarka byla opravdu nádherná. Co se týká cesty, tak se šlo dosti úzkejma cestičkama dolů, pak zase nahoru, bylo to dost náročné. Co se týká krápníkové výzdoby, tak Balcarka patří asi mezi nejbohatěji vyzdobené jeskyně Moravského krasu. Zatímco v předešlých jeskyních se jednalo spíš o velké dómy, kde byla výzdoba, tak v Balcarce na vás vykukovaly krápníky z kdejakého zákoutí, které byly i pěkně nasvíceny, takže to vypadalo všechno moc pěkně. Tentokráte jsem měl z práce půjčenou zrcadlovku, takže zase byly pěkné fotky. Klárce se tam také moc líbilo, i když tentokrát jsme ji nechali celou prohlídku v krosničce.
Z Balcarky jsme vyrazili domů, ale vzali jsme to "zkratkou" přes Rudice, řekli jsme si, že se s Klárkou stavíme podívat na Rudické propadání. Nejdřív jsme se ale přímo v Rudicích stavili ve větrném mlýnu. Nakonec jsme šli i dovnitř. Součástí byla i výstava o speleologickém výzkumu Rudického propadání i s fotkama a plánkem propadání. Vůbec jsem netušil o jak velký a členitý komplex se jedná.
S Klárkou jsme pak sešli k propadání, ale docela nám to trvalo, protože Klárka musela po cestě všechno pořádně prozkoumat. Také jsme narazili na několik horolezců, a tak se klárka koukala jak lezou po skále. Přímo k propadání Klárka sešla úplně sama, jen jsem ji jistil za ruku, protože to bylo přeci jen strmé klesání. U samotného propadání byl docela velký opar. Klárka po kládě přešla s Evkou na druhou stranu a zdolaly jeden z místních velkých kamenů, ze kterého mi pak zamávaly.

Když jsme si všechno pěkně prohlídli, tak jsme se vydali po stejné trase zpět. V Rudicích se nám Klárka hned rozeběhla k dětskému hřišti, ale nakonec jsme ji ukecali, že se tam zastavovat nebudeme. Hřiště bylo v dost dezolátním stavu a ty houpačky jsme s ní nechtěli riskovat.

I když jsme původně plánovali jen využít všech tří slev a stavit se ve Sloupsko-šošůvské jeskyni, Kateřinské jeskyni a jeskyni Balcarka, tak po tom, jak se ty výlety Klárce strašně moc líbily, tak koketujeme s tím, že ještě v září bysme při hezkém počasí vyrazili i do Punkevních jeskyní, včetně projížďky na lodičkách. To by se jí podle nás mohlo opravdu moc líbit. Tak uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne.