Změny na webu

Spolu s novým rokem si server, na kterém běžel náš web, řekl, že už odejde na odpočinek, respektive jeho disk. Z toho důvodu teď nějaký čas nefungovaly korektně naše stránky. Ale postupně se to všechno zprovozňuje, i když to zatím považuju jen za provizorní řešení. Na druhou stranu jsem na alternativní server zkopíroval nejaktuálnější verze našich stránek. Nejvíc asi budou potěšeni zájemci o leteckou historii, neboť největších novoročních změn a doplnění se dočkaly stránky Air Aces, Letci Hořicka a Letci Tišnovska v zahraničním odboji 1939-1945. Také jsem konečně doplnil Fotogalerii o fotky z naší dovolené v jižních Čechách a v brzku bych rád doplnil nějaké "vánoční" fotky :-) Cestovatelský deník je zatím beze změn. Sice jsem sliboval info z dovolené v jižních Čechách, ale pořád nějak není čas.... tak uvidíme. V Rodokmenu jsem přidal nějaké nové fotky, ale tam mě největší změny také teprve čekají, jen bych si rád zase pohrál se zdrojáky Ancestry2html, který používám ke generování a upravil si je nejdříve k obrazu svému.
Současný stav ale zatím považuju stále za provizorní, takže omluvte případné další výpadky na webu... to se v tom asi zase budu hrabat.

PF 2009

Krásné vánoce chci Ti přát, aby měl člověk člověka rád, aby jeden druhému víc štěstí přál, aby i ten nový rok za to stál...

Stíhačky v hlavní roli

Dnes jsem se dozvěděl skvělou zprávu pro všechny fanoušky historie letectví:

[Tisková zpráva] Česká televize se od ledna vrací k vysílání úspěšných zahraničních dokumentů v hlavním vysílacím čase na ČT1. Po někdejším uvedení kanadské série Letecké katastrofy nabídne divákům americký seriál Letečtí stíhači v boji, mapující významné vojenské bitvy, v nichž hlavní roli sehrál stíhací letoun.

Tvůrci se v jednotlivých epizodách věnují významným bitvám, jejichž hlavní roli svedly stíhačky. Rekonstrukce se dočkaly boje z první i druhé světové války, Vietnamské i Korejské války, Války v Perském zálivu, Šestidenní války nebo Války o Falklandy.
Příběhy vycházejí z historicky doložených faktů průběhu vzdušných bojů. Kostrou se stávají výpovědi někdejších pilotů a expertů, které doprovází počítačová simulace bitvy. Díky tomu se divák ocitá uprostřed boje, sleduje chování pilotů, pohled z kokpitu, zásahy nepřátelských strojů, což působí strhujícím dojmem. Jednotlivé stroje, které se v té dané bitvě utkávají, jsou divákům představeny se svými klady i zápory.
Příběhy jsou většinou popisovány z pohledu jedné válečné strany, vzhledem k původu seriálu, tedy většinou ze strany amerických pilotů a jejich spojenců.
Vedle hlavního zaměření se na vzdušnou bitevní operaci dokument sleduje i zázemí pilotů, něco málo z jejich života a další okolnosti odehrávající se i mimo přímý boj. Každá bitva je divákům podána výpovědí pilota, vypravěče a počítačové animace.
Seriál vznikl z původního sólového dokumentu natočeného v září 2005 o největších stíhacích leteckých bitvách, díky jehož úspěchu natočil History Channel o rok později televizní seriál, čítající celkem 28 epizod ve dvou sériích. Česká televize prozatím uvede 13 dílů projektu. První epizoda přiblíží slavnou bojovou operaci Bolo, kterou za Vietnamské války vedl Robin Olds, slavné letecké eso. Díky jeho taktice využití amerických Phantomů F- 4 sestřelil značné množství MiGů 21, jimiž operovali protivníci. Nebyl to ale jediný úspěch Oldsovy kariéry, a tak se tvůrci v příběhu posunout o více než 20 let zpět a vzpomenou i na jednu z bitev druhé světové války, kde proti sobě stály P-38 Lightning a německé Messerschmitty.
První díl nazvaný Vzdušná léčka vysíláme v úterý 6. ledna od 20,00 na ČT1.

zdroj: http://www.digizone.cz/tiskove-zpravy/stihacky-v-hlavni-roli/

Jsem malá, ale šikovná....

...za pár minut dokážu mamince vymyslet zábavu. Nejdřív roztahám hračky po celém pokojíčku a do toho potom vyhážu obsah všech šuplíků. Pak už to stačí jen zamíchat a maminka si může hrát na Popelku a třídit. Já to všechno z dálky pozoruju a když se mi zdá, že to mamince jde moc rychle, tak honem přiskočím a znovu jí vyhážu už srovnané oblečení.

První mrazíky

V úterý ráno se poprvé přihlásila zima. Ráno jsme mrkli na teploměr, který klesl až na -5^oC. Dopoledne Evka vyrazila s Klárkou na procházku a "vyzbrojena" pouze mobilem se jí povedly nádherné fotky. Ani bych vevěřil, že to telefon takhle zvládne. No, Sony Ericsson je prostě Sony Ericsson :-)

Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов"

Tento předvánoční čas je zatím ve znamení samých pěkných dárků. Je to necelých čtrnáct dní, co mi došla od Briana Culla jeho nejnovější knížka Diver! Diver! Diver!, věnovaná spojenecké letecké ofenzivě proti letounovým střelám V-1, a už mi na stole přistála další skvělá knížka ruské provenience Idu na taran! Poslednij dovod "stalinskich sokolov" od M. A Žirochova a A. V. Kotlobovskeho (Жирохов М.А. - Котлобовский А.В.: Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов", Эксмо, 2007).
Tentokráte díky nezištné pomoci mého kamaráda Pavla Vančaty.
Jedná se o monografii věnovanou taranům, tedy způsob boje spočívajícím v najetí, respektive úmyslné srážce, jednoho bojového prostředku s jiným. Používalo se na moři, na souši a ve vzduchu. A právě vzdušným taranům je věnovaná tato knížka.
Na celkem čtyřista dvaceti devíti stránkách nás čeká podrobný výčet všech známých incidentů za použití taranů, a to jak úmyslných, tak i neúmyslných kolizí. Knížka je členěna do několika hlavních kapitol, podle jednotlivých konfliktů. Po prvních taranech již během první světové války se seznámíme s tarany během meziválečného období (Španělská občanská válka, válka v Číně, na Chalchin-Golu a Zimní válka). Hlavní část knihy se pak věnuje období druhé světové války a podle ruského pojetí pak speciálně období Velké vlastenecké války.
Některé z taranů jsou doplněny o přímé vzpomínky účastníků, či přesné identifikace nepřátelských letounů. Jednotlivé souboje jsou členěny do tří hlavních období (1941-1942, 1943, 1944-1945). Speciální kapitola je pak věnovaná taranům dosažených piloty PVO.
Krom taranů sovětských pilotů čtenáře jistě zaujmou u výčty těchto úderů jak spojeneckými letci, tak i piloty Osy. Zvláštní kapitola je pak věnována taranům dosažených německými piloty na východní frontě.
Závěrečné dvě kapitoly jsou věnovány poválečnému období. Incidentům z dob tzv. "studene války". Zde zaujmou i incidenty československých hotovostních letců proti narušitelům našeho vzdušného prostoru. Ve velké části se však jedná o neúmyslné kolize, než o záměrný útok s cílem zničit nepřátelský letoun.
Bohatá je také přílohová část, z níž největší část zaujímá podrobný seznam všech známých taranů dosažených sovětskými letci v období Velké vlastenecké války.
Snad největším mínusem dané publikace je opět ne moc kvalitní recyklovaný papír, na kterém je kniha vytištěna a nepříliš kvalitní fotografie.
Jste-li však ruské azbuky znalí, nezbývá mi, než tuto publikaci vřele doporučit, neboť se podle mého názoru jedná o velice kvalitní zpracování ne zrovna nejpublikovanějšího tématu z historie vojenského letectví.

mami, neruš, dělám na svých webovkách

mami, neruš, dělám na svých webovkách

Seznam oblíbených stránek na jakémkoliv PC? Nyní už žádný problém!

Jestli si při práci na internetu něčeho cením, tak je to především můj bookmark, který obsahuje už přes tisíc různých zajímavých odkazů, utřízených do různých kapitol a podkapitol. Takže stačí párkrát kliknout a jsem na své oblíbené stránce.

Pokoušel jsem se kdysi řešit to přes nějakou webovou synchronizaci, ale žádný z produktů mi nevyhovoval a několikrát jsem málem i o svůj bookmark přišel. Ale to byl ještě "synchronizační pravěk", a tak jsem tuto myšlenku prozatím opustil a bezpečně si nosil aktuální bookmark na flash disku pořád u sebe. Avšak s třetí verzí mého oblíbeného prohlížeče Firefox jsem narazil. Bookmark už není jako klasický html soubor, tak co teď.
Nezbylo mi, než se zase poohlédnout, jak se za ta léta synchronizace pošoupla a musím říct, že jsem byl moc mile překvapen. Vyzkoušel jsem několik služeb, ale nakonec mi nejvíce vyhovoval Foxmarks.
Foxmarks Bookmark Synchronizer, jak je již z názvu patrné, slouží k synchronizaci bookmarks, tedy oblíbených záložek ve Firefoxu. Jde o rozšíření, které tak dává možnost je synchronizovat mezi dvěma či více počítači.
Domovské stránky programu naleznete na http://www.foxmarks.com/. Instalace je stejná jako u jiných rozšíření a je určena pro verze Firefoxu 1.5-3. Potěšující je jistě i to, že Foxmarks je dostupný zcela zdarma.
Nejprve je nutné si u Foxmarks založit účet – pokud ho již tedy nemáte. Musíte tak učinit kvůli tomu, že do něj se budou ukládat informace o oblíbených stránkách z každého vašeho PC. Pokud tak ukončíte práci na jednom PC, aplikace automaticky nahraje informace o záložkách na svůj server a vy se o nic nemusíte starat. Na jiném PC pak stačí Firefox pouze otevřít a to je vše, aplikace si sama stáhne informace a oblíbené záložky přidá. Pokud si nepřejete, aby se aktualizace při ukončování nebo otevírání aplikace prováděla automaticky, stačí automatickou synchronizaci v nastavení zakázat a provádět ji pak ručně, jen když chcete.
Nebudete-li moci na nějaké PC rozšíření nainstalovat a nemáte zrovna po ruce svou oblíbenou Mozilla Firefox, Portable Edition se všemi potřebnými rozšířeními a nastaveními a přitom byste se potřebovali dostat k vašim záložkám, pak využijte on-line řešení. Na internetové adrese služby se stačí přihlásit a máte tak možnost záložky využívat podobně jako přímo v internetovém prohlížeči.
Jsem přesvědčený, že především díky tomuto rozšíření máte skutečně jedinečnou možnost jednoduše synchronizovat a sdílet své oblíbené seznamy stránek prostřednictvím prohlížeče Firefox ve více počítačích. A to i on-line přes webové rozhraní služby.

"Byla jednou jedna princezna,...

... ráno vyšla na břeh rybníka, vynořil se vodník a stáhl princeznu pod hladinu." Tak s touhle pomocnou říkankou se Vašek ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny učil vázat Dračí smyčku. Kdoví, třeba se to jednoho dne bude učit i naše Klárka, na opravdových skalách... pak mi asi bude tuhnout krev v žilách. Zatím zdolává domácí "skály". To, co jsem dneska viděla, byl horolezecký výstup bez jištění. Naše malá horolezkyně se rozhodla zkoumat vršek křesla a okno za ním.

1842

Chtěl bych se ještě malou odbočkou vrátit k tomu, kterak se mi povedlo zapamatovat si vlastní adresu. Když jsme se nastěhovali do Tišnova, nastal problém. Jak si co nejrychleji zapamatovat adresu :-) Naštěstí se naše ulice jmenuje K Čimperku a to je tak neobvyklý název, že to byla výzva si to co nejdřív zapamatovat. Horší to bylo s číslem popisným. Já si prostě čísla odmítám pamatovat, takže co s tím. Potřeboval jsem nějakou pěknou mnemotechnickou pomůcku. Až mě zachránila kolegyně Veronika z práce. Trošku "zagooglila" a poslala mi mail následujícího znění:

Vznik velkých pivovarů
Podnětem k postavení nového pivovaru v Plzni se stalo "Vyzvání právovárečných měšťanů ku vystavění vlastnické výroby" z roku 1839, v němž se apelovalo na nutnost zlepšení kvality plzeňského piva. Místo pro stavbu nového pivovaru bylo vybráno na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží pro vybudování sklepů. Se stavbou se začalo 15.září 1839 a 5.října 1842 byl v novém pivovaru zahájen provoz uvařením první várky spodně kvašeného piva. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě tzv.bavorského piva a proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Tomu se ale pravděpodobně díky domácím surovinám podařilo vyrobit úplně jiné pivo než jaké zamýšlel. Výsledný produkt byl doslova geniální, protože nový ležák měl skvělou chuť, kterou si Pilsner Urquell udržel dodnes. První sudy byly načaty, kronikář té doby píše: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Sláva zde vyrobeného žlutého moku se šířila na svoji dobu neuvěřitelnou rychlostí. Ještě v roce 1842 ochutnali pivo v Praze. V roce 1853 plzeňské pivo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 doslova dobylo Paříž.
Sláva, kterou si pivo z Plzně vydobylo svoji nenapodobitelnou chutí, začala lákat spousty napodobitelů, kteří chtěli vydělat na věhlasu tohoto piva. A právě proto si pivovar již 1.března 1859 nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. Tím se ovšem mnozí napodobitelé nenechali odradit. Nelze se tedy divit, že v archívech nalezneme doklady o řadě soudních sporů o zneužití světoznámé plzeňské ochranné známky. Největší spory nastaly však poté, co v roce 1898 si plzeňský pivovar nechal zapsat, a tím ochránit, novou známku Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Sami uznáte, že nyní už vůbec nemám problém si zapamatovat číslo našeho baráku :-)