pátek 16. srpna 2019

Kalendárium, 16. srpen 1954



V pondělí 16. srpna 1954 se na našem nebi udál další z incidentů Studené války, naštěstí však bez tragického konce. Z důvodu nešťastné lásky se rozhodl k emigraci do západního Německa sedmnáctiletý hornický učeň Milan Novák, člen Aeroklubu v Turnově. Pro svůj úlet použil letoun Piper L-4 (K-68), imatrikulace OK-AOD. Dopustil se však osudové chyby, když na vratech hangáru nechal dopis na rozloučenou. Poté, co členové aeroklubu zjistili, co se stalo, zalarmovali vedení PLOSÚ. Z letiště Líně vzlétla dvojice pilotů MiGů-15 od 5. leteckého stíhacího pluku, nadporučík František Lier a poručík Jiří Hejduk. Na prchající letoun první narazil poručík Hejduk, který se jej pokusil přimět k následování na nejbližší letiště. Mladík za řízením Piperu nereagoval a snažil se uniknout. Oba stíhači ale v obavě z ohrožení lidí, pracujících na poli, letoun nesestřelili. Až další vyslaný pilot od 8. leteckého stíhacího pluku, nadporučík Milan Hlavica, jej sestřelil palbou z 23 mm kanónů jižně od Vlašimi. Zasáhl ho – údajně úmyslně, jen do konce křídla a mladičký pilot z havárie vyvázl jen s několika modřinami.



Prameny:
[1] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, Nasazení československého letectva nad železnou oponou, Historia Bellica Speciál, č. V, 2018. 


[2] Brzkovský, Marek – Šafařík, Jan: Žhavé výstřely studené války, in extra Válka Vojska – Varšavská smlouva, sešit č. 30, 2017. 

[3] Irra, Miroslav: MiG-15, "Patnáctka" - Letoun MiG-15 v čs. vojenském letectvu v letech 1951-1983, 1. díl, Jakab, 2006.
[4] Máče, Jan: Vysoká modrá zeď 6, Československé letectvo po roce 1945, část 46, in ATM, No. 11, 2009.
[5] Pejčoch, Ivo: oprava a doplnění k článku Sestřely civilních letounů nad územím Československé socialistické republiky, in Historie a plastikové modelářství, No. 03, 2009. 
[6] Režňák, Libor: Stříbrný tryskáč MiG-15, Proudové začátky čs. letectva 1950-1957, Svět křídel, Cheb 2012.
[7] Schneider, Dušan: Osudy letců 1, Nakladatelství Doplněk, Brno 1997.
[8] Vystavěl, Stanislav: Od 313. (čs.) perutě až k 4. stíhací letce, Historie organizační a personální výstavby následníků 313. (čs.) perutě – 3. letecké divize, jejich leteckých pluků a samostatných stíhacích letek v dokumentech a fotografiích v období od 28. 10. 1945 do 31. 12. 1994, Svět Křídel, Cheb 2015.