Kalendárium, 4. červen 1944

V neděli 4. června 1944 nepodniklo 134. československé stíhací křídlo žádný operační let, přesto bylo na letecké základně v Appledramu velice rušno. V ranních hodinách příslušníci pozemního personálu 134. československého stíhacího křídla obklopili své Spitfiry LF. Mk.IXC a začali na trupy a křídla natírat černé a bílé rychloidentifikační pruhy, tzv. AEAF stripes, což byl rozpoznávací znak letounů spojeneckého expedičního letectva při vpádu do západní Evropy. Spojenecké velení doufalo, že se tak zabrání omylům v rozpoznávání jednotlivých typů letadel všemi zainteresovanými složkami, zejména pak námořními, které měly ve zvyku střílet po všem, co se objeví na obloze. 

Pro všechny na letišti Appledram v Jihovýchodní Anglii, kde sídlily československé stíhací perutě to byla známka toho, že k invazi do Evropy musí dojít každým okamžikem. „Všichni víme, že a těchto okolností dojde v nejkratší době k velkým událostem,“ zapsali si do svého deníku příslušníci 310. československé stíhací perutě.

Kalendárium, 3. červen

Dnes slaví svátek Tamara. Všechno nejlepší!

Kalendárium, 1. červen 1944

Na základě rozkazu z 1. června 1944 byla na letecké základně v Kubince u Moskvy 128. československá samostatná stíhací peruť k 15. červnu reorganizována na 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk v SSSR, prozatím pouze se dvěma perutěmi po dvou letkách. Jednotka po stránce taktické a operační podléhala sovětské vyšší jednotce, ke které byla přidělena, ve všem ostatním velitelství 1. čs. armádního sboru.

Velitelem pluku se stal štábní kapitán (později major) Frantiček Fajtl.

Poté, co piloti dokončili přeškolení, se pluk přesunul blíže frontě do Proskurova a později do Stubna a po vypuknutí Slovenského národního povstání se 17. září přesunul na Slovensko, kde se okamžitě zapojil do bojů. Hlavním úkolem byla přímá podpora pozemních vojsk. Své působení ukončil 25. října, kdy se zbytky jednotky stáhly na území obsazené sovětskou armádou či ustoupily do hor.

Během SNP piloti jednotky provedli 561 operačních letů v délce 375 hodin, sestřelili 13 - 2 - 6 (oficiálně udáván počet 9-3-6,) nepřátelských letadel a zničili velké množství pozemních cílů (77 nákladních a 13 osobních automobilů, 3 dělostřelecké a 3 minometné baterie, 2 tanky a 3 lokomotivy)

28. října 1944 obdržel pluk čestný název Zvolenský

Od 1. listopadu 1944 pluk procházel reorganizací, doplňováním a výcvikem letového i pozemního personálu. Doplněn převážně o slovenské letce, soustředěné v SSSR, a rozšířen o 3. peruť. Ve čtvrtek 25. ledna 1945 se jako 1. československý stíhací letecký pluk stal součástí nově vzniklé 1. československé smíšené letecké divise. V sobotu 14. dubna je prohlášena za bojeschopnou a ještě téhož dne se zapojuje do bojů v rámci Ostravské operace, během kterých jednotka především doprovázela a chránila bitevníky 3. čs. bitevního pluku. Její letci provedli 282 bojových vzletů v délce 254 hodin. Po ukončení bojů přelétává do Prahy a po vyřazení ze svazku Rudé armády se stává součástí československého letectva.

Personál tvořilo 106 osob (22 pilotů, 84 pozemní personál, 40 důstojníků, 60 poddůstojníků, 6 řadových vojáků), mezi piloty bylo 20 Čechů a 2 Slováci. Výzbroj tvořili 22 stíhacích letounů La-5FN.

Dislokace:

01.06.1944-20.07.1944 Kubinka

20.07.1944-07.09.1944 Chmelnyckyj, letiště Proskurov

07.09.1944-17.09.1944 Stubno

17.09.1944-20.10.1944 Zolná

20.10.1944-25.10.1944 Sliač, letiště Tri Duby

DD.10.1944-05.01.1945 Przeworsk

05.01.1945-20.02.1945 Przemyśl

20.02.1945-07.04.1945 Iwonicz

07.04.1945-13.04.1945 Katowice

13.04.1945-10.05.1945 Poręba

10.05.1945-14.05.1945 Albrechtičky

14.05.1945-DD.MM.1945 Praha-Letňany

Vítězství:

datum stroj pilot protivník

19.09.1944 La-5FN "71" ppor. F. Kruťa 1 Bf 109G poškozen

19.09.1944 La-5FN "12" npor. J. Stehlík 1 Ju 88

19.09.1944 La-5FN "12" ppor. J. Skopal 1 Fi 156

19.09.1944 La-5FN "17" por. L. Šrom 1 Fi 156

19.09.1944 La-5FN ? * 1 Fi 156

07.10.1944 La-5FN "39" npor. J. Stehlík 1/2 Ju 87

07.10.1944 La-5FN "13" ppor. P. Kocfelda 1/2 Ju 87

08.10.1944 La-5FN "13" ppor. L. Šrom 1/2 Fw 189

08.10.1944 La-5FN "24" ppor. S. Hlučka 1/2 Fw 189

12.10.1944 La-5FN "19" ppor. L. Šrom 1 Bf 109G

12.10.1944 La-5FN "39" ppor. S. Hlučka 1 Bf 109G poškozen

12.10.1944 La-5FN "17" ppor. L. Šrom 1 Bf 109G

12.10.1944 La-5FN "39" ppor. P. Kocfelda 1 Bf 109G

13.10.1944 La-5FN "12" ppor. F. Štička 1 Bf 109G poškozen

18.10.1944 La-5FN "24" ppor. S. Hlučka 1 Fw 190

18.10.1944 La-5FN "23" ppor. F. Štička 1 Fw 190

18.10.1944 La-5FN "23" ppor. F. Štička 1 Fw 190 poškozen

18.10.1944 La-5FN "99" npor. F. Chábera 1 Ju 88 pravděpodobně

18.10.1944 La-5FN "12" rtm. L. Dobrovodský 1 Ju 88 poškozen

18.10.1944 La-5FN "12" rtm. L. Dobrovodský 1 Fw 189

18.10.1944 La-5FN "12" rtm. L. Dobrovodský 1 Fw 189 poškozen

18.10.1944 La-5FN "17" ppor. L. Šrom 1 Ju 87 pravděpodobně

18.10.1944 La-5FN "17" ppor. L. Šrom 1 Bf 109G

15.04.1945 La-5FN "95" Kostík, Ondrej 1 Fw 190 poškozen

17.04.1945 La-5FN "84" Koza, Ľudovít 1 Bf 109G poškozen

* potvrzen pozemními jednotkami, ale nebyl nikým nárokován

Ztráty:

datum stroj pilot příčina

19.09.1944 La-5FN "71" ppor. Kruťa, František - zajat/POW

Poškozen flakem při útoku na pozemní cíle.

20.09.1944 La-5FN "151" ppor. Vaculík, František - padl/KIA

Sestřelen flakem při útoku na pozemní cíle.

07.10.1944 La-5FN "74" ppor. Mráz, Bohuslav - padl/KIA

Sestřelen flakem při útoku na pozemní cíle.

15.10.1944 La-5FN "20" ppor. Motyčka, Tomáš - padl/KIA

Sestřelen flakem při útoku na pozemní cíle.

25.10.1944 La-5FN "62" šrtm. Matušek, Anton

Sestřelen flakem, vyhnul se zajetí

a vrátil se zpět k jednotce.

09.11.1944 . por. Borovec, Rudolf - padl/KIA

Zahynul jako partyzán ve slovenských horách.

06.12.1944 La-5FN "39" svob. Síč, Jozef - zahynul/KAS

Havárie při cvičném letu.

Prameny

[1] Daňko, Ján - kol.: 1. československá smíšená letecká divize, AVIS, Praha 1998, ISBN 80-86049-44-2

[2] Rajlich, Jiří - Režná, Jitka: Generál Fajtl, slovem historika, rodiny a objektivem fotografů, Svět křídel, Cheb 2012.

[3] Šmoldas, Zdeněk: Českoslovenští letci v boji proti fašismu, Naše vojsko, Praha 1987

[4] https://forum.valka.cz/

[5] https://cs.wikipedia.org/wiki/První_československý_samostatný_stíhací_letecký_pluk

Kalendárium, 30. května 1962

Ve středu 30. května 1962 poprvé vzlétl letoun Suchoj Su-15 (T-58D-1) pilotovaný hlavním zkušebním pilotem OKB Suchoje Vladimirem S Iljušinem. Jednalo se o sovětský těžký přepadový stíhací letoun uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i noci, jehož hlavním úkolem byla obrana území státu, zejména důležitých průmyslových center, vojenských objektů, pozemních komunikací a komunikačních uzlů, před útokem strategických bombardovacích letounů protivníka. Letoun výrazně vycházel z konstrukce Su-9 a Su-11, od nichž převzal delta křídla a ocasní plochy a v podstatě i podvozek.

Asi nejvíce se tento letoun vryl do paměti díky známému incidentu s dopravním letounem Boeing 747-300 Korean Air Lines 1. září 1983 nad ostrovem Sachalin.

Letoun byl zařazen do systému Protivzdušné obrany Sovětského svazu od roku 1965. A za svou dlouhou službu si připsal hned několik ostrých zásahů proti narušiteli.

K prvnímu incidentu zřejmě došlo 11. září 1975, kdy dvojice pilotů Su-15 od 62. IAP (1. IAD PVO) I. V. Koposov a V. K. Sikorskij dovedli k přistání na letišti Bielbek letoun C-47 řeckého letectva.

Ve středu 21. října téhož roku dovedl pilot Su-15 od 166. IAP (34. VA) k přistání na letišti Leninakan v Arménii americký letoun U-8.

Ve čtvrtek 21. června 1973 přinutila trojice pilotů Su-15 od 976. IAP (15. IAK PVO) k přistání na letišti Nasosnyj v Azerbajdžánské SSR letoun Aero Commander patřící IIAF.

Ve čtvrtek 17. října 1974 sestřelil pilot 62. IAP PVO nad Černým mořem ve výšce 13000 metrů raketou R-98T špionážní balón.

V období od 11. 8 do 14. 9. 1975 si piloti Su-15 připsali sestřely minimálně pěti dalších špionážních balónů.

V pátek 25. června 1976 se nad území Sovětského svazu zatoulal finský letoun Cessna-150K, OH-CBX, který byl pilotem Su-15 Vdovinem přinucen k přistání.

Ve čtvrtek 20. dubna 1978 došlo k prvnímu vážnějšímu incidentu sovětských letounů Su-15TM s dopravním letounem korejského dopravce Korean Air Lines. V ten den Boeing 707-321BA-H registračního označení HL429 zabloudil nad území Sovětského svazu. Proti narušiteli vzlétl hotovostní Su-15TM, pilotovaný A. I. Bosovem od 431. IAP PVO ze základny Afrikanda v Archangelské oblasti. Kpt. Bosov letoun dostihl a poté dostal rozkaz přinutit narušitele přistát na sovětském letišti. Jihokorejská osádka však jeho příkazy ignorovala a tak byl vydán rozkaz k jeho sestřelení. Naštěstí došlo jen k poškození letounu a tomu se nakonec podařilo šťastně přistát na zamrzlé jezero Korpijärvi, 5km JZ od Louchi nedaleko Murmanska.

V neděli 23. prosince 1979 zasahoval Su-15 od 156. IAP PVO, když přinutil k přistání na silnici 121km Z od Mary v Turkmenistánu iránskou Cessnu 185.

Někdy v období 1975 - 1980 si pilot Su-15TM Zaikin od 636. IAP připsal sestřel špionážního balónu nad Kramatorskem.

V roce 1981 sestřelil pilot Su-15 N. V. Rachimov od 156. IAP další špionážní balón.

V sobotu 18. července 1981 došlo k poměrně známému incidentu, kdy pilot Su-15TM kpt. Valentin A. Kuljapin od 166. IAP (34. VA) ve vzdušném prostoru nad Armenskou SSR taranem zničil Canadair CL-44.

V létě 1981 pak ještě pilot Su-15 Kondakov od 156. IAP PVO přinutil k přistání iránský letoun.

Ve čtvrtek 1. září 1983 pak došlo k nejznámějšímu incidentu, kdy pilot Su-15TM, červená 17, mjr. Genadij N. Osipovič sestřelil nad ostrovem Sachalin dopravní letoun Boeing 747-230, HL-7442, letecké společnosti Korean Air Lines.

K asi poslednímu incidentu s účastí letounu Su-15 došlo 9. září 1990, kdy sovětský pilot přinutil k přistání iránský lehký sportovní letoun.

Куляпин Валентин Адександрович

Kuljapin, Valentin Aleksandrovič

Осипович Геннадий Николаевич

Osipovič, Gennadij N.

Suchoj Su-15TM na kterém Gennadij N. Osipovič sestřelil jihokorejský Boeing 747-230B HL-7442.

Prameny:

[1] Gordon, Yefim – Komissarov, Dmitrii: Soviet Air Defence Aviation 1945–1991, Hikoki Publications Ltd, 2012.

[2] Gordon, Jefim – Komissarov, Dmitrij: Sovětské letectvo protivzdušné obrany v letech 1945-1991, Naše vojsko, Praha, 2017.

[3] Котлобовский, Александр В. – Сейдов, Игорь: Горячее небо "холодной войны", in Мир Авиации, №2 (10) 1995 - №2 (12) 1996.

[4] Марковский, Виктор Юрьевич – Приходченко, Игорь Владимирович: Истребитель-перехватчик Су-15. Граница на замке!, Серия: Война и мы. Авиаколлекция, Эксмо, 2015 г.

[5] Павлов, Виктор: Классика второго поколения, истребитель-перехватчик СУ-15, Авиация и Время, № 1, 2003.

[6] Сеидов, Игорь: На южных рубежах «холодной войны» (Очерки истории 17-й дивизии ПВО), Авиация и Время, №3, 2000.

[7] Вишневский, Александр - Кулачкин, Валерий - Плунский Павел:Перехватчик Су-15, Крылья Родины, № 7, 1999.

[8] Жирохов, М. А. – Котлобовский, А. В.: Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов", Яуза – Эксмо, 2007.

...