V dubnu 1945 se Bratislava stala dějištěm jedné z klíčových bitev v rámci Bratislavsko-brněnské operace, jejímž cílem bylo osvobození západního Slovenska a jižní Moravy. Sovětská vojska 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Rodiona Malinovského spolu s rumunskými jednotkami překročila řeku Hron a postupovala směrem k hlavnímu městu Slovenska.
Hlavní útočnou silou na Bratislavu byly jednotky 7. gardové armády generála Šumilova a 53. armády generála Managarova. V boji se vyznamenala zejména 25. gardová střelecká divize a 4. gardová výsadková divize. Sovětské jednotky podporovala 1. rumunská armáda. Proti nim stála německá 357. pěší divize, složená částečně z jednotek Volkssturmu a místních oddílů, a části 8. tankové divize Wehrmachtu.
Boj o město začal v noci z 3. na 4. dubna 1945, kdy sovětské jednotky překročily Malý Dunaj v oblasti Prievozu. 252. střelecká divize zahájila útok na východní okraj města, zatímco 19. střelecká divize postupovala k jihovýchodním předměstím. Přechod přes řeku byl komplikován silnou palbou nepřítele, ale do rána se podařilo dostat na druhý břeh. Němci se pokusili o protiútoky za podpory dělostřelectva a tanků, ale neměli dostatek sil k zastavení postupu Rudé armády.
Večer 4. dubna vnikly sovětské jednotky do centra Bratislavy a krátce po půlnoci dobyly klíčové body města, včetně hradu a hlavního náměstí. Německé jednotky se snažily ustoupit směrem na Malacky, ale mnoho z nich bylo obklíčeno a zajato. Osvobození města bylo oficiálně dokončeno ráno 5. dubna 1945.
Přehled nasazených sil
Sovětské a rumunské jednotky:
• 7. gardová armáda
• 53. armáda
• 25. gardová střelecká divize
• 4. gardová výsadková divize
• 252. střelecká divize
• 19. střelecká divize
• 1. rumunská armáda
Německé jednotky:
• 357. pěší divize
• 8. tanková divize
• Jednotky Volkssturmu a místní oddíly
Sovětská armáda nasadila lehké a střední tanky T-34/85, samohybná děla SU-76 a SU-100 a dělostřelectvo ráže 122 mm a 152 mm. Německé jednotky měly k dispozici tanky Panther, stíhače tanků Jagdpanzer IV a dělostřelecké baterie.
Celkové ztráty na obou stranách se odhadují na několik tisíc mrtvých a zraněných. Sověti a Rumuni ztratili při bojích o město kolem 1000 vojáků, zatímco německé ztráty byly vyšší, včetně několika tisíc zajatců.
Osvobození Bratislavy bylo významným strategickým úspěchem a umožnilo Sovětům pokračovat v postupu na Moravu a do Rakouska, kde se blížila závěrečná fáze války v Evropě.
Prameny:
[1] Ludvík, Miloš – Vítek, Vítězslav: Tanky na Dyji 1945, 1.díl, Od Hronu k Moravě, Score, Němčice 2020. ISBN: 978-80-270-8210-0
[2] Bratislavsko-brněnská operace, WikipediE, Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bratislavsko-brněnská_operace.
[3] Братиславско-Брновская наступательная операция, Википедия — свободная энциклопедия, https://ru.wikipedia.org/wiki/Братиславско-Брновская_наступательная_операция.