Pour Féliciter 2012

Veselé vánoce a šťastný nový rok přejí Emma, Klárka, Eva a Jan Šafaříkovi

Pour Féliciter 2012

Veselé geovánoce a šťastný nový rok plný nádherných pokladů přejí Emma, Klárka, Eva a Jan Šafaříkovi

Pour Féliciter 2012

Happy Landings

Zdá se ti...

Zdá se Ti...
... že jsi opuštěný?
... že nikoho nezajímáš?
... že jsi úplně bezvýznamný?
... že na Tobě nikomu nezáleží?
... že nikdo nechce o Tobě nic vědět?
... že nikoho nezajímá co vlastně děláš?

TAK ZKUS LETOS NEPODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ !!!

Emmička slaví narozeniny...

Tak je tomu právě rok, co nás Emmička obšťastňuje den co den :-)

Pohádky...

Sněhurka žila se 7 muži, Karkulka se bez dovolení rodičů sama toulala, Šípková Růženka se muchlovala s cizím dřív než si ho vzala, Popelka v noci utekla na party... Na těchto pohádkách jsme vyrostli a naší rodiče se diví, jací jsme?

Fedora 15 „Lovelock“

Už je to pět dní co spatřila světlo světa další verze populární linuxové distribuce Fedora. Tentokráte s pořadovým číslem 15 a označením Lovelock.

Součástí Fedory 15 je desktopové prostředí GNOME 3. Distribuce zahrnuje souborový systém Btrfs, za kterým stojí Red Hat, Oracle a mnozí další. Novinkou je dále vylepšený systém pro hlášení chyb a upravený správce napájení. Kancelářský balík OpenOffice.org nahradil LibreOffice. Fedora dále nabízí Firefox 4 a také doplňkové desktopové prostředí KDE 4.6.

Já jsem se pro pro přechod na novou verzi rozhodl zamozřejmě upgradem. Zatímco dříve jsem používal PreUpgrade a byl jsem s ním více méně spokojen, kamarád mi doporučil jednoduchý způsob přechodu na novou verzi pomocí yumu a musím říct, že je to naprostá pohoda a vše funguje nad očekávání dobře. Na rozdíl od PreUpgrade nemám několik hodin počítal mimo provoz. Takhle se mi za plného provozu upgraduje na novou verzi, pak jen jeden jediný restart a během pás sekund tu mám „nový“ operační systém :-)

Podrobný návod lze najít zde.

$ rpm --import https://fedoraproject.org/static/069C8460.txt

$ yum update yum

$ yum clean all

$ yum --releasever=15 --disableplugin=presto distro-sync

Jak jednoduché milý Watsone :-)

Novinky v naší fotogalerii

Po dlouhé době konečně zase nějaká aktivita na našem webu, přesněji ve fotogalerii. Pro samou aktivitu na jiných frontách nestíháme doplňovat album. Fotek je nekonečně moc, takže jsem musela obětovat dva dny, abych nějaké vybrala, vytvořila z nich galerie a hodila je na web. Najdete tam fotky ještě z loňských vánoc, ze zimní dovolené v Bedřichově, ale převažují tam snímky z našich výletů za keškama. Některé jsou celodenní akce a ty pak stojí za to. V neposlední řadě jsou tam naše holčičky - Emmička a Klárka. Na Klárce už sice není vidět, jak roste, ale Emma se mění před očima. Další počin čeká náš zápisník z cest, tam přibudou zápisky z Bedřichova, ale čekají na zásah Honzovy ruky a ten moc času nemá, tak uvidíme, kdy to bude.

An update is available for your computer

Deskriptivní geometrie

Po Evině úspěchu Středověkých uliček jsem se i já rozhodl zveřejnit kešku. Je věnovaná deskriptivní geometrii. V podstatě se jedná o takový test, kam jsem zařadil jak něco z teorie, tak hlavně z technické praxe. Podle logů se keška docela líbí, což nás v naší práci docela podporuje, a tak jsme se s Evkou pustili do vymýšlení dalších kešek :-)
Pokud si chcete vyzkoušet test, tak tady je:

Deskriptivni geometrie

Kdo nerozumi jednomu pohledu, nepochopi ani dlouhe vysvetlovani.

arabske prislovi

Deskriptivni geometrie je veda o zobrazeni prostorovych utvaru do roviny (prumetny). Podstatou deskriptivni geometrie je jednoznacny vztah mezi zobrazovanym objektem a jeho prumetem (jednim nebo vice). Zjednodusene receno jde o zobrazovani trojrozmernych utvaru na dvojrozmernou nakresnu. Nejzakladnejsi objekty, se kterymi pracuje, jsou body, primky, roviny a uhly. Prakticke vyuziti nasla deskriptivni geometrie vsude tam, kde je treba technicky presne zakreslit ruzne prostorove utvary (strojirenstvi, architektura.).

Technicka praxe vyzaduje v soucasnosti potrebu zobrazovani prostorovych utvaru. Pres soucasny bourlivy rozvoj vypocetni techniky se stale v neztencene mire pouzivaji ve strojirenstvi nebo stavebnictvi plany obsahujici obrazy trojrozmernych utvaru v rovine. Deskriptivni geometrie umoznuje technikum porozumet temto vykresum zobrazenych objektu, je potrebna i pro predstavu budouciho inzenyrskeho dila a jeho zacleneni do okoli.
Znazorneni trojrozmernych objektu je mozne provest dvojim zpusobem:
Zhotovenim realneho modelu objektu v urcitem zmensenem meritku nebo virtualniho modelu specializovanymi programy. Prednosti tohoto znazorneni je nazornost a srozumitelnost i pro laiky.
Vyjadreni navrhovaneho objektu pomoci vykresu. Navrh je zpravidla prostorovy utvar a jeho zobrazeni je provedeno utvarem plochy, nejcasteji roviny. Praktickym vysledkem tohoto znazorneni pak je napr. strojni nebo stavebni vykresova dokumentace, mapova dila a dalsi.
Deskriptivni geometrie ma take zvlastni vyznam pri rozvijeni prostorove predstavivosti, schopnosti "prostoroveho videni" a v tribeni logickeho mysleni.
Obsahem deskriptivni geometrie je axiomatika, planimetrie, stereometrie, zobrazovaci metody a konstruktivni geometrie krivek a ploch.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Deskriptivni_geometrie

Na uvodnich souradnicich kesku nehledejte, ty vas zavedou na ulici Veveri, pred vstupni branu Stavebni fakulty VUT. V arealu budovy Z, na Zizkove ulici se pak nachazi Ustav matematiky a deskriptivni geometrie, kde se studenti teto fakulty v predmetech AA02 - Deskriptivni geometrie (stud. program Architektura pozemnich staveb), BA03 - Deskriptivni geometrie (stud. program Stavitelstvi) a GA02 - Deskriptivni geometrie (stud. program Geodezie a kartografie) seznamuji ze zaklady deskriptivni geometrie.

Pro uloveni finalky je potreba odpovedet na nasledujici kviz.

A) Tecna rovina v nevlastnim bode netorzalni primky n zborcene plochy Φ se nazyva:

1. oskulacni       A=1
2. asymptoticka    A=2
3. torzalni        A=3

B) Plocha Marseillskeho oblouku je stupne:

1. prvniho         B=4
2. druheho         B=5
3. tretiho         B=6
4. ctvrteho        B=7
5. pateho          B=8
6. sesteho         B=9

C) Plocha zadana dvema k sobe kolmymi mimobezkami ¹d, ²d a kruznici k lezici v rovine rovnobezne s ¹d a ²d a se stredem na ose mimobezek ¹d a ²d se nazyva:

1. primy kruhovy konoid               C=10
2. plocha sikmeho pruchodu            C=11
3. plocha Stramberske truby           C=12
4. Kupperuv konoid                    C=13
5. plocha Montpellierskeho oblouku    C=14

D) Meridian rotacni plochy je:

1. rez plochy rovinou prochazejici osou o     D=13
2. rez plochy rovinou kolmou k ose o          D=12
3. rez plochy libovolnou rovinou              D=11
4. rez plochy rovinou rovnobeznou s osou o    D=10

E) Plocha na obrazku se jmenuje:

1. Archimedova serpentina                E=9
2. Templarska klenba                     E=8
3. plocha vinuteho sloupku               E=7
4. plocha klenby sv. Jilji               E=6
5. plocha klenby srouboveho schodiste    E=5

plocha

F) Na dalsim obrazku je zachycena Opera v Sydney od arch. Jorna Utzona. K zastreseni teto budovy bylo uzito trojuhelnikovych useci:

1. rotacniho elipsoidu                  F=4
2. kulovych ploch o shodnem polomeru    F=3
3. hyperbolickeho paraboloidu           F=2
4. kruhoveho konoidu                    F=1
5. trojoseho elipsoidu                  F=0

Budova Opery v Sydney

G) Jako dosud neokoukany prvek se nektere plochy staly soucasti moderni architektury, ne v pojeti strechy, ale jako esteticky prvek fasady. Z dilny Pei Cobb Freed & Partners pochazi reprezentativni projekty jako Mayerson Symphony Centre (postavene v roce 1989 v Dallasu) a soudni budova v Bostonu z roku 1998. Prosklenne plochy davaji pocit volneho prechodu venkovniho a vnitrniho prostoru.
Pricemz na obrazku pouzitou plochou je:

1. elipsoid,         G=1
2. hyperboloid       G=3
3. konoid            G=5
4. valcova plocha    G=7

Mayerson Symphony Centre

H) Dalsim krasnym prikladem pouziti plochy technicke praxe k zastreseni je budova Opery v Pekingu. V tomto pripade bylo k zastreseni pouzito:

1. kulove plochy                   H=2
2. plochy elipsoidu                H=4
3. valcove plochy                  H=6
4. plochy kruhoveho konoidu        H=8
5. plochy anuloidu                 H=10

Beijing Opera, Peking, Cina

I) Na obrazku je zachycena sportovni arena v Calgary ve state Alberta, Canada. Jeji zastreseni bylo realizovano pomoci plochy:

1. jednodilneho hyperboloidu        I=-2
2. primeho parabolickeho konoidu    I=-1
3. hyperbolickeho paraboloidu       I=0
4. Pluckerova konoidu               I=1
5. Stramberske truby                I=2

sportovni arena v Calgary

J) Za jednu z vubec prvnich ucebnic perspektivy je povazovana kniha Di prospectiva pingendi z roku 1480. Jejim autorem je:

1. Tommaso di Ser Giova Mone Cassai - Masaccio     J=2
2. Paolo di Dono - Uccello                         J=3
3. Donato di Niccolo di Betto Bardi - Donatello    J=5
4. Leone Battista Alberti                          J=7
5. Piero della Francesca                           J=11
6. Fra Filippo Lippi                               J=13

portret autora

K) Jiz predrenesancni umelci si casto pomahali ruznymi metodami, ktere jim usnadnovaly praci. Ucinnym prostredkem byla ctvercova sit v pudorysne rovine (tzv. pavimentum - dlazba) a jeji perspektivni obraz. Leone Battista Alberti v roce 1435 napsal dilo O malirstvi (Della Pittura libri tre). V tomto dile mimo jine popisuje i nekolik zpusobu zobrazeni pavimenta. Konstrukce na obrazku se nazyva:

1. Costruzione legittima                    K=1
2. Florentska metoda konstrukce pavimenta   K=2
3. Costruzione albertina                    K=3
4. Holbeinova konstrukce pavimenta          K=5

Konstrukce pavimenta

L) Autorem nize uvedene svetozname a naprosto dokonale perspektivni skici je:

1. Carlo Crivelli                                L=1
2. Raffaelo Santi - Rafael                       L=3
3. Albrecht Durer                                L=6
4. Leonardo da Vinci                             L=10
5. Michelangelo di Lodovito Buonarroti Simoni    L=15
6. Tiziano Vecellio                              L=21

skica

M) Za zakladatele novodobe deskriptivni geometrie je povazovan Gaspard Monge. Zacal jako prednasejici na vojenske akademii v Meziees (1768 - 1789), z jeho prednasek o stavbe pevnosti rozvinul jako zvlastni odvetvi geometrie - deskriptivni geometrii. Za rok vzniku deskriptivni geometrie je povazovan letopocet, kdy vyslo jeho stezejni dilo Geometrie Descriptive. Bylo to roku:

1. 1812    M=1
2. 1790    M=7
3. 1799    M=19
4. 1789    M=37
5. 1766    M=61

Pozn. Nektere prameny uvadeji rok vydani o rok drive, nez je zde uvazovana odpoved.

Gaspard Monge

Finalni souradnice : ...

Správné odpovědi vám tady z pochopitrlných důvodů nemůžu dát stejně tak, kde se nachází skrýš a jak její souřadnice spočítáte :-)

Kompletní listing naleznete zde: GC2NKNA