sobota 27. října 2007

Role taťky a mamky

Evky jsem si vážil už od té doby, co jsem ji poznal, ale poté, co jsem s ní byl na porodním sálu, tak si jí vážím mnohem víc a má můj bezedný obdiv. Snažím se jí maximálně pomáhat, i když je to asi pořád málo. Když si představím, kolik má přes den práce s Klárkou, snažím se aspoň po večerech přispět svým kouskem. Poté, co Klárku přes noc dvakrát uspávám a ráno v šest vstávám do práce, jsem hotovej, ale stačí si uvědomit, co všechno přes den podstupuje Evka a nestěžuji si. Navíc stačí jen jeden kouzelný pohled Klárky a vše je zapomenuto. Ona má tak strašně okouzlující pohled, že se to snad ani nedá popsat. Budu si asi muset zakázat koukat se na ni před odchodem do práce do postýlky, většinou se se mnou rozloučí tak roztomilým úsměvem, že bych se na všechnu práci vykašlal a zůstal s holkama doma.
Když je Klárka spokojená jsou spokojeni i oba rodiče. Včera a dneska nám Klárka působila starosti, trošku jí skáče teplota a na tvářičce jí vyskakují pupínky a my máme o ni velkou starost. Klárka nám zatím nedokáže říct, co ji bolí, co si přeje, že ji něco štve... Tak je těžké poznat, proč pláče, musíme se naučit poznat to.

Vítejte na nové doméně

Tak, po menších porodních bolestech se náš deníček, za výrazné pomoci Pepy Cacka, přestěhoval na novou doménu blog.safarikovi.org. Snad se vám tu bude líbit.

pátek 26. října 2007

Nové fotky v naší galerii

Dnes jsme přidali do naší fotogalerie fotky Klárky, které jsme nechali nafotit v D. A. Foto, když bylo Klárce 14 dnů. U focení byla moc hodná, jen se počůrala a pokakala, ale to vůbec nevadilo. Teď bude mít památku. Mrkněte na naši fotogalerii.

čtvrtek 25. října 2007

Každý začátek je těžký

Včera jsem ztratila nervy a bezmocně se rozplakala. Kvůli Klárce. Dřív jsem brečela štěstím, že ji máme, ale včera to bylo zoufalství. Třikrát mi totiž zvracela a já jsem tomu mohla jen bezradně přihlížet.
Doktorka už měla bohužel "padla", a tak jsem se s tím problémem musela porvat sama. Zavolala jsem do porodnice, kde mi poradili přikládat ji na kratší dobu. Tak to zkouším, nelíbí se jí, že jí beru "dudlík", ale má to pozitivní efekt, od té doby nezvracela.
Přesto jsem ještě dnes zašla za doktorkou, má stejný názor. Takže, budeme zkoušet, co nám nejvíc vyhovuje a snad zanedlouho najdeme společnou řeč.

středa 24. října 2007

První zápis

Vítejte na našem blogu. Neočekávejte od toho žádné zázraky, prostě se tu čas od času objeví to, co se nám zrovna prožene hlavou :-)