Kalendárium, 7. leden 1920

Ve středu 7. ledna 1920 se ve městě Elynka v Maloviskovském okrese Kirovogradské oblasti narodil Stěpan ivanovič Naumenko / Степан Иванович Науменко - první sovětské letecké eso Korejské války. 

Do Rudé armády vstoupil  v roce 1937. O dva roky později ukončil Leningradské vojenské letecko-technické učiliště. Nejdříve sloužil jako letecký technik u 2. Čkalovském VAU. Velké vlastenecké války se účastnil os 7. prosince 1942 jako mechanik 615. NBAP (10. SAD / 43. armáda Západního frontu). Od dubna 1942 byl posluchačem 6. Voroněžské vojenské-letecké školy počátečního pilotního výcviku. Od září 1942 byl posluchačem Birmské vojenské letecké školy pilotů, kterou ukončil o rok později. V roce 1944 ukončil kurz velitelů letek.

Od 3. listopadu 1944 se stal velitelem letky 195. IAP (324. IAD, Moskevský vojenský okruh). V té době už se bojových letů na frontě neúčastnil. Po skončení vojny byl převelen k 29. GIAP (324. IAD). V říjnu 1950 byl spolu s plukem převelen do Čínské lidové republiky, kde se účastnil Korejské války. V neděli 24. prosince 1950 dosáhl svůj čtvrtý a pátý sestřel a stal se tak prvním leteckým esem Korejské války. V období od prosince 1950 do konce ledna 1951 vykonal celkem 70 bojových letů, účastnil se 10 vzdušných soubojů, ve kterých získal 5 jistých sestřelů. 

Po návratu do Sovětského svazu sloužil u 234. IAP a 32. GIAP. Zemřel 20. listopadu 2004. 

Seznam sestřelů:

04.12.1950 1  F-80 oblast řeky Jalu  

04.12.1950 1  F-80 oblast řeky Jalu

06.12.1950 1  B-29 Singisju

10.12.1950 1  F-80 Sensen, nepotvrzený sestřel

24.12.1950 1  F-86 Sensen

24.12.1950 1  F-86 Singisju

Vyznamenání:

Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu (№ 6634, 12. 5. 1951) 

Řád Lenina (12. 5. 1951)

2x Řád Rudé hvězdy (3. 11. 1953, 29. 4. 1954)

Řád Rudého praporu (22. 2. 1955)

Řád Vlastenecké války 1. stupně (11. 3. 1985) 

Medaile „Za bojové zásluhy“ (20. 6. 1949)

Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945“ 

Medaile „Veterán ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Dvacet let Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“

Jubilejní medaile „Třicet let Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“

Jubilejní medaile „Čtyřicet let Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“

Jubilejní medaile „Třicet let Sovětské armády a námořnictva“

Jubilejní medaile „Čtyřicet let Ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Padesát let Ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Šedesát let Ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Sedmdesát let Ozbrojených sil SSSR“

...

Mikojan-Gurjevič MiG-15bis, 1. eskadra 29. GIAP, kapitán S. I. Naumenko, letiště Andun, zima 1950 - 1951.

Republic F-84E Thunderjet, S.No. 49-2422, od 522. FES / 27. FEW, 2th Lt Roger Bascom. Pravděpodobný protivník Stěpana Naumenka dne 24. prosince 1950.

Literatura:

[1] Набока, Виталий П.: Боевая работа Истребительного 29-го Гвардейского авиаполка в Корее (1950-51 гг.), Авиация и Время, № 1, 1999. 

[2] Набока, Виталий Петрович: Натовские ястребы в прицеле салинских соколов, Советские летчики на защите неба Китая и Кореи (1950-1951), Издательство Совеская Кубань, Краснодар 1999, ISBN-10: 5-7221-0253-9, ISBN-13: 978-5722102539. 

[3] McKelvey Cleaver, Thomas: MiG Alley: The US Air Force in Korea, 1950-53, General Aviation, Osprey Publishing Ltd., 2019. ISBN: 978 1 4728 3608 3

[4] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2010. 

[5] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Издание 2-е, исправленное и дополненное, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2016. 

[6] Brzkovský, Marek: První esa proudového věku, in Válka revue, No. 3, 2016.

[7] Brzkovský, Marek: První stíhací eso korejské války? Stěpan Ivanovič Naumenko, in Plastic Planet, No. 6, 2017.

[8] http://soviet-aces-1936-53.ru/korea/

[9] https://ru.wikipedia.org/wiki/Науменко,_Степан_Иванович

edit: Sun Jan  7 02:10:56 PM CET 2024

Kalendárium, 4. leden 1643

Dne 4. ledna 1643 (podle tehdy užívaného Juliánského kalendáře 25. prosince 1642) se ve Woolsthorpu poblíž Granthamu v Lincolnshire ve východní Anglii narodil Isaac Newton ― anglický fyzik, matematik (profesor naturální filosofie), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.

Hlavní Newtonovou zásluhou v matematice je to, že prakticky současně s Leibnitzem, avšak zcela nezávisle na něm, vybudoval diferenciální a integrální počet. Newtonova koncepce přitom byla zcela odlišná od koncepce Leibnitzovy. Zatím co Leibnitz budoval „čistou“ matematickou analýzu, vycházeje přitom z abstraktních koncepcí, Newton chápal matematiku jako nástroj fyzikálního poznávání světa.

Newtonův přínos matematice však nespočívá jen ve vybudování diferenciálního a integrálního počtu. V algebře vybudoval metodu numerického řešení algebraických rovnic (Newtonova metoda), důležité věty odvodil o symetrických funkcích kořenů algebraických rovnic, zobecnil binomickou větu, přispěl k výzkumu mocninných řad atd.

V práci Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (Matematické základy přírodovědy, 1687) popsal rozvinutou teorii kuželoseček, nezbytnou pro nebeskou mechaniku. Práce Výpočet křivek třetího řádu (1704) sehrála důležitou roli v rozvoji analytické geometrie a projektivní geometrie. 

Newtonovy práce z fyziky, které zcela změnily v 17. století nazírání na svět a postavení člověka v něm, jsou další kapitolou, ale to bych už přenechal někomu povolanějšímu...

[1] Fuchs, Eduard: Teorie množin pro učitele, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1999.

[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton  

Nejkrásnější staré mapy

Kniha „Nejkrásnější staré mapy“ od Zdeňka Kučery obsahuje nejkrásnější staré mapy celého světa, Ameriky, Evropy, Asie a Afriky a také mapy hvězdné oblohy a kartografické kuriozity včetně smyšlených map. Kniha je vytištěna ve velkém formátu A3.

Nejčastěji se zde setkáte s mapami vytvořenými v rovníkové stereografické projekci. jedna z map hvězdné oblohy je v obecné stereografické projekci a jedna z map je zobrazena v takzvané „Heart-Shaped Map“ projekci - zobrazování map ve tvaru srdce, připomínající Wernerovu projekci.

Kalendárium, 28. prosinec 1903

V pondělí 28. prosince 1903 se v Budapešti v tehdejším Rakousko-Uhersku narodil John von Neumann, americký matematik maďarského původu, jeden z největších matematiků 20. století.

Výrazně ovlivnil vývoj matematiky v 20. století. Zabýval se logikou, teorií množin, algebrou, funkcionální analýzou, teorií míry, topologií, teorií spojitých grup, teorií pravděpodobnosti, vývojem elektronických počítačů, teorií her, teorií automatů aj.

Spolupracoval na Hilbertově programu. Je autorem ideje zobecnění teorie množin , tzv. teorie tříd, zformalizované v Gödel-Bernaysově axiomatice. Zobecnil výsledky H. Weyla a G. Carlemanna  vytvořil spektrální teorii neomezených lineárních operátorů v hilbertovských prostorech. V teorii topologických grup dokázal, že každá souvislá kompaktní topologická grupa konečné dimenze je Lieovou grupou. Společně s O. Morgensternem položil v roce 1928 základy teorie her a dokázal, že tuto teorii lze aplikovat v ekonomii a v řadě společenských věd. Společně se S. Ulamem poprvé zformuloval tzv. metody Monte Carlo.

Po válce zformuloval progresivní koncepci konstrukce elektronických počítačů. Spolu s Edwardem Tellerem a Stanislawem Ulamem se zabýval jadernou fyzikou, kde vytvořili základní předpoklady termonukleárních reakcí a vodíkové bomby.   

[1] Fuchs, Eduard: Teorie množin pro učitele, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1999.

[2] https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann

Kalendárium, 27. prosinec 1943

V pondělí 27. prosince 1943 vybojovala československá 311. bombardovací squadrona svůj zřejmě největší úspěch. Čechoslováci se totiž účastnili rozsáhlé operace proti německým lodím, které se po plavbě z Japonska pokoušely prorazit spojeneckou námořní blokádu. Z japonského přístavu Kobe vyplula 4. října 1943 loď Alsterufer (2729 BRT). Nejcennějším nákladem bylo 344 tun wolframitu, tedy wolframové rudy, která měla pokrýt přibližně roční potřebu říškého válečného hospodářství.

Německou loď odhalil v 9.40 dne 27. prosince britský hlídkový letoun Short Sunderland Mk.III, EJ137 (T), od 201 squadrony, pilotovaný F/Lt Lesliem H. Baveystockem. Když toto kapitán německé lodi A. Piatek zaznamenal, porušil radiový klid pro zavolání pomoci proti nepříteli. Jelikož si Německo cenného nákladu velmi vážilo, poslalo lodi na pomoc leteckou podporu a válečné námořnictvo. V dalších hodinách na loď zaútočily dva letouny stejného typu, jeden od 422. squadrony RCAF a jeden opět od 201. squadrony.

Pak přišli a řadu Čechoslováci. Liberator GR Mk.V, BZ796, s trupovým písmenem H pilotovaný P/O Oldřichem Doležalem (druhý pilot Sgt Robert Procházka, navigátor F/O Zdeněk Hanuš, radiotelegrafista F/Sgt Marcel Ludikar, radarový operátor F/Sgt Jindřich Heinz Lothhar Hahn, horní střelec F/Sgt Ivan Otto Schwarz, zadní střelec Sgt František Veitl a boční střelec W/O Josef Kosek) zaznamenal v 15.35 radarový kontakt s cílem. Nedlouho poté, v 16.07, československý Liberator zaútočil. Loď se bránila protiletadlovou palbou, ale byla zasažena do zádě pěti z osmi vypálených raket SAP 60 a především dvěma pumami — 500 lb MC a 250 lb GP. 

Krátce po útoku byla celá loď v plamenech a její posádka nastoupila do záchranných člunů. Loď Alsterufer se potopila následující den odpoledne i se svým vzácným nákladem wolframu.

[1] Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu, Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940-1945, 4. část - 1943, Svět křídel 2002

[2] Rajlich, Jiří: Potopení německé lodi Alsterufer, 1. část, in Historie a plastikové modelářství, No. 04, 2004.

[3] Rajlich, Jiří: Potopení německé lodi Alsterufer, 2. část, in Historie a plastikové modelářství, No. 05, 2004.

[4] Rajlich, Jiří: Případ Alsterufer, Historie a vojenství, No. 01, 2002. 

Československá osádka Liberatoru GR.Mk.V BZ796 (H), která potopila německou ozbrojenou obchodní loď Alsterufer.

Jeden z liberatorů 311. československé bombardovací perutě RAF.

Loď Alsterufer vyfotografovaná posádkou vítězného liberatoru po útoku.

Detail hořícího Alsteruferu. Na snímku je vidět spouštění záchranných člunů německou posádkou.

Hořící a opuštěný Alsterufer.

Liberator GR Mk.V, BZ796, P/O Oldřich Doležal, No. 311 Squadron, Beaulieu, Great Britain, December 1943.

Kalendárium, 25. prosinec 1917

V úterý 25. prosince 1917 se v Moskvě narodila Klavdija Jakovlevna Fomičeva / Клавдия Яковлевна Фомичева. V roce 1937 ukončila Moskevskou oblastní leteckou plachtařskou školu. Od roku 1939 pracovala jako letkyně instruktorka v Reutovském aeroklubu Moskevské oblasti. Po začátku Velké vlastenecké války byla zařazena k 122. ženskou leteckou skupiny pod velením majora M. M. Raskové. Zpočátku byla zařazena do stíhací skupiny, kde se učila na letounech UT-2 a Jak-1. Nakonec byla zařazena do výcviku na bombardovacích letounech Petljakov Pe-2 nově formovaného 587. BAP. Na frontu se dostala v lednu 1943 jako velitelka eskadrily 587. bombardovacího leteckého pluku, který byl v září téhož roku přejmenován na 125. gardový bombardovací letecký pluk (4. gardová bombardovací letecká divize). Bojovala v sestavě Donského frontu, Severo-Kavkazského frontu, Západního frontu, 3. běloruského frontu,  1. a 2. pobaltského frontu a Leningradského frontu. Byla několikrát zraněna. Během Velké vlastenecké války absolvovala celkem 65 bojových letů na letounech Petljakov Pe-2. Ve vzdušných soubojích měla její posádka sestřelit minimálně dva nepřátelské letouny. Poměrně velké množství pramenů ji připisuje dokonce 11 sestřelů ve spoluúčasti.

[1] Симонов, Андрей Анатольевич - Чудинова, Светлана Владимировна: Женщины – герои Советского Союза и России, Издательство: Фонд «Русские витязи», 2017 г. ISBN: 978-5-9909607-0-1 

[2] Milanetti, Gian Piero: Sovětské letkyně ve Velké Vlastenecké válce, Historie v obrazech, Grada Publishing, Praha 2014. ISBN 978-80-247-5097-2. 

[3] http://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=1678

[4] https://ru.wikipedia.org/wiki/Фомичёва,_Клавдия_Яковлевна

[5] http://airaces.narod.ru/   

Kalendárium, 25. prosinec 1958

Ve čtvrtek 25. prosince 1958 poprvé vzlétl Suchoj Su-11 (V kódu NATO „Fishpot-C“). Jednalo se o sovětský proudový stíhací letoun pro protivzdušnou obranu, který byl prakticky modernizací stroje Suchoj Su-9, jež v sovětském letectvu sloužil od poloviny 50. let. Do služby v systému PVO Sovětského svazu byl zařazen 5. února 1962. Celkem jím byly vyzbrojeny tři stíhací pluky PVO. Jako první byl na typ Su-11 přezbrojen 393. GIAP (gardový stíhací letecký pluk) s domovskou základnou nacházející se poblíž Astracháně. Rok nato se tyto stroje staly též součástí letového parku dvou pluků PVO, které operovaly v Moskevském regionu. Konkrétně přitom šlo o 790. IAP (stíhací pluk) s domovskou základnou Chotilovo a 191. IAP s domovskou základnou Jefremov. Letouny zůstaly v systému PVO až do roku 1981, kdy  jejich poslání plně převzaly jednomotorové přepadové stíhače typu MiG-23P

[1] Gordon, Yefim – Komissarov, Dmitrii: Sukhoi Interceptors: The Su-9, Su-11, and Su-15: Unsung Soviet Cold War Heroes, Schiffer Military History, 2020. ISBN: 978-0-7643-5868-5

[2] Gordon, Yefim – Komissarov, Dmitrii: Soviet Air Defence Aviation 1945–1991, Hikoki Publications Ltd, 2012.

[3] Gordon, Jefim – Komissarov, Dmitrij: Sovětské letectvo protivzdušné obrany v letech 1945-1991, Naše vojsko, Praha, 2017. 

[4] https://ru.wikipedia.org/wiki/Су-11  

edit: Fri 25 Dec 2020 10:02:07 AM CET

Kalendárium, 24. prosinec 1950

V neděli 24. prosince 1950 dosáhl sovětský stíhací pilot, příslušník 29. gardového stíhacího leteckého pluku, kapitán Stěpan Ivanovič Naumenko svůj čtvrtý a pátý sestřel a stal se tak prvním leteckým esem Korejské války. 

V 8.35 odstartovala z letiště Andun čtveřice MiGů z 1. eskadry 29. GIAP, pod velením staršího lejtěnanta Pavla Orlova. V oblasti železniční stanice Sensen objevili stíhači dva roje letounů F-86A ze sestavy 336. FIS / 4. FIW. Jelikož si zpočátku Američané sovětských stíhačů nevšimli, ti toho využili a snažili se dostat za americké stíhače do vhodné pozice pro útok. Poté co si jich Američané všimli, pokusili se o úhybné manévry. Zatímco první dvojici se povedlo uniknout, druhá to štěstí neměla a vedoucí druhé dvojice se dostal do zaměřovače Stěpana Naumenka, ten nezaváhal a ze vzdálenosti osmi set metrů vypálil dávku ze všech zbraní svého MiGu-15bis, červená 723, № 0715323. Zasažený Sabre se zřítil nedaleko stanice Sensen. Mezitím se na dvojici st.-lt. Orlova pokusila zaútočit další čtveřice F-86. Kapitán Naumenko si toho všiml a ihned přispěchal Orlovovi na pomoc. Po chvíli se čtveřice Sabrů rozhodla pro únik směrem do moře.

V 10.30 se sovětští stíhači vydali opět do vzduchu. Starší lejtěnant Pavel Orlov tentokrát vedl osm pilotů 1. eskadrily 29. GIAP do oblasti Sinchodo. Již po šesti minutách po vzletu narazili sovětští piloti na nepřítele a rozpoutal se další vzdušný souboj. Američané objevili vedoucí zvěno st.lt. Pavla Orlova, ale nevšimli si druhé sovětské čtveřice vedené kapitánem Stěpanem Naumenkem, která letěla výše. Ten toho využil a dostal se s převahou výšky za útočící čtveřici Američanů. Opět se přiblížil na vzdálenost osmi set metrů a zahájil palbu ze všech zbraní svého stroje na krajní Sabre. Zasažený nepřátelský stroj spadl asi 25 km od stanice Sinchodo. Kapitán Stěpan Ivanovič Naumenko tak dosáhl svého pátého úředně potvrzeného sestřelu a stal se tak prvním leteckým esem Korejské války. Na svých pět sestřelů potřeboval Stěpan Naumenko absolvovat celkem jednadvacet bojových letů a svést sedm vzdušných soubojů s nepřítelem.

Co se týká identity jeho protivníků tak americké oficiální zdroje tento den nepotvrzují žádné ztráty. Nicméně podle mnohých zdrojů a poválečných analýz se jeho obětí v prvním souboji mohl stát stroj F-89A, pilotovaný Donaldem K. George. Co se týká druhého dopoledního souboje, tak velká část pramenů se shoduje v tom, že došlo k záměně typu a Sověti se utkali s největší pravděpodobností s piloty letounů Republic F-84 Thunderjet od 522. FES / 27. FEW, přičemž Naumenkovou obětí se měl stát pilot F-84E, S.No. 49-2422, 2th Lt Roger Bascom.  

Mikojan-Gurjevič MiG-15bis, 1. eskadra 29. GIAP, kapitán S. I. Naumenko, letiště Andun, zima 1950 - 1951.

Republic F-84E Thunderjet, S.No. 49-2422, od 522. FES / 27. FEW, 2th Lt Roger Bascom. Pravděpodobný protivník Stěpana Naumenka dne 24. prosince 1950.

Literatura:

[1] Набока, Виталий П.: Боевая работа Истребительного 29-го Гвардейского авиаполка в Корее (1950-51 гг.), Авиация и Время, № 1, 1999. 

[2] Набока, Виталий Петрович: Натовские ястребы в прицеле салинских соколов, Советские летчики на защите неба Китая и Кореи (1950-1951), Издательство Совеская Кубань, Краснодар 1999, ISBN-10: 5-7221-0253-9, ISBN-13: 978-5722102539. 

[3] McKelvey Cleaver, Thomas: MiG Alley: The US Air Force in Korea, 1950-53, General Aviation, Osprey Publishing Ltd., 2019. ISBN: 978 1 4728 3608 3

[4] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2010. 

[5] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Издание 2-е, исправленное и дополненное, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2016. 

[6] Brzkovský, Marek: První esa proudového věku, in Válka revue, No. 3, 2016.

[7] Brzkovský, Marek: První stíhací eso korejské války? Stěpan Ivanovič Naumenko, in Plastic Planet, No. 6, 2017.

[8] http://soviet-aces-1936-53.ru/korea/

[9] https://ru.wikipedia.org/wiki/Науменко,_Степан_Иванович

[10] https://en.wikipedia.org/wiki/Stepan_Naumenko

edit: Tue Dec 26 08:57:10 PM CET 2023

Pour féliciter 2019

... Abych nezapomněl na mé okřídlené kamarády ;-)
... For my winged friends ;-)

Pour féliciter 2019

Příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku především zdraví, ale také lásku, štěstí, osobní a pracovní úspěchy a dostatek toho, co bude potřeba, 

přejí ŠAFAŘÍCI.