Avatar

Včera jsme si s Evkou zařídili na odpoledne hlídání a vyrazili jsme spolu do Brna do kina. Už jsme tam strašně dlouho nebyli, tak jsme si chtěli zase trošku dopřát kultury. Rozhodli jsme se zajít na film Avatar. Původně jsme měli namířeno na 3D verzi, ale bylo už vyprodáno na celý víkend jak ve Špalku, tak v Olympii, a tak jsme se nakonec rozhodli pro 2D. Ale i tak ten film stál opravdu za to. Musím říct, že byl nádherný, perfektně provedený. Až mám tak trošku obavy, že odteď mě nebudou bavit filmy, které nejsou tak dokonalé :-) Trošku mě i mrzí, že jsme možná mohli počkat a zamluvit si dopředu lístky na 3D verzi, ta by musela být zase alespoň o level výš, ale i tak to byl úchvatný zážitek.
Dlouho se spekulovalo, jestli ještě nějaký film dokáže svými tržbami potopit Titanic. Jak je vidět, už jde pěkně ke dnu. K dnešnímu dni jsem se koukal, že Avatar vykazuje celosvětové tržby 1 924 744 073 USD, což je v přepočtu zhruba 36 150 543 179 CZK a to mluví, myslím, samo za sebe.
Jen jsme se s Evkou shodli na jednom. Někteří rodiče prostě nemají rozum. Když si kolem nás začala sedat pětiletá děcka spolu s rodiči, tak jsem fakt musel nechápavě zakroutit hlavou. Ten film je nádherný, je tam krásná příroda, ale pořád je to akční film a toho střílení je tam podlě mě na tak malé děti hodně, ještě, že se podařilo Cameronovi redukovat proudy krve na absolutní minimum. Ale možná jsem jen staromódní. Zřejmě pro dnešní děti, vychovávané od nejmenšího věku na Playstationech, je tohle jen slabej odvárek pro batolata. Já bych na ten film tak malé dítě rozhodně nevzal, a ta chvílemi poplakávající holčička za náma možná také litovala, že na ten film s mamkou šla.
Dospělákům však vřele doporučuju. Tento film si v klidu domova na monitoru nebo televizi prostě nevychutnáte. Tento film si zaslouží pořádné plátno a nejlépe i 3D brýle.

Pohádkové lyžování na Novém Městě

Tuto středu jsem ukecal tchána Mirka a vyrazili jsme spolu na běžky na Nové Město. A stálo to skutečně za to. Čekalo nás naprosto pohádkové počasí. Sice byl mráz, rosnička předpovídala až -20^oC, to byl asi důvod, že tam nebylo zas tak moc lidí, zřejmě se báli takové zimy. Ale bylo asi jen kolem -10^oC. Vyrazili jsme z Rovného, kolem Zubří na rozcestí Nad Pohledcem. Cesta nám trvala poměrně dlouho, jednak jsem se pořád kochali tou nádherou kolem a fotili si ji a také jsem docela zdržoval, protože se mi nedařilo namazat a na tom promrzlém sněhu mi to strašně prokluzovalo. Navíc tam nebyla strojově projetá stopa, jen před náma pár lyžařů udělalo čerstvě prošláplou stopu. Pokračovali jsme dál do kopce na Studnici. Když jsme tam dorazili, tak jsme dost vážně uvažovali, že to tam otočíme a pojedeme na Nové město nejkratší cestou. Opravdu jsem se strašně na těch lyžích trápil a čas docela utíkal. Nicméně ve Studnici jsme objevili, že je tam úplně čerstvě projetá stopa rolbou na Kuklík, takže nám bylo jasné, že to bude i dál na Kadov a Tři Studně. Takže bylo rozhodnuto. Rozhodli jsme se dál vyrazit na „velký okruh“. Tři kilometry z kopce na Kuklík jsme zvládli za pět minut. Pak jsme zase začali stoupat ke Kadovu, ale jelo se v té stopě o poznání líp. Když mi to víc prokluzovalo, tak jsem si mohl klidně na upravené stopě chvíli zabruslit. V Kadově jsme se chtěli stavit v restauraci Klokočí, ale byla uzavřena, tak jsme se stavili v hospodě U Janečků. Tam jsem si nechal na topení rozmrazit vosk a před další cestou znova pořádně promázl lyže, tentokrát to pomohlo a až do Nového Města se mi fakt jelo v pohodě. Po oběde se sice objevily na obloze nějaké mráčky, přesto bylo pořád nádherně. Nakonec jsme jeli domů až vlakem v pět. Ale ten výlet opravdu stál za to.
Nějaké fotky z výletu naleznete zde.

Goodbye T-Mobile, welcome Vodafone

Od dnešního rána jsem změnil svého mobilního operátora. Takže dobrá zpráva pro uživatele Vodafone, budeme si volat levněji, špatná zpráva pro uživatele T-Mobile, budeme si volat dráž. Bylo to ale těžké rozhodování a moc se mi nechtělo. Se službama T-mobile jsem byl docela spokojen. Ale bylo to pro mě už neekonomické. Když jsem si pořizoval mobil, skoro jako poslední v rodině, tak všichni byli u tehdy Pegasa, a tak i já jsem šel pod jeho křídla. V současnosti ale Evka používá Vodafone a skoro cela její rodina také, dokonce i starší brácha s rodinou k nim přešel a i hodně mých přátel ho používá. Proto to byl více méně předvídatelný krok. Ale díky možnosti přenést si i telefonní číslo, jinak bych do té změny asi ani nešel, je ten přechod bezbolestný a nikdo si mě nemusí v kontaktech měnit, jediná případná změna k lepšímu nebo horšímu bude v ceně hovoru.
Tak... doufám, že svého přechodu litovat nebudu, protože T-mobile měl skutečně skvělé pokrytí, tak doufám, že Vodafone je v tomto brzo dožene.

Dvě velká zklamání

Když se Evce loni v červnu na stromu života objevil kulatý počet "zářezů", koupil jsem jí, mimo jiné, i dvě lahve, jak jsem doufal, vynikajícího vína: Rulandské šedé - výběr z hroznů, 2007 a Modrý Portugal - jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr 2007 - oceněno v soutěži TOP 77. Oboje od Františka Zemánka, Velké Bílovice. Moc jsme se těšili, jak si vínka vychutnáme, ale dokonce u obou vín nás čekalo veliké zklamání. Burgundu jsme si otevřeli na vánoce a strašně nás zklamala, byla takové nijaké, nevýrazné chuti. Na to, že se mělo jednat o výběr z hroznů, tak nám to připadalo jako takové nic moc mladé vínko. Tento víkend jsme si otevřeli i Portugala a čekalo nás další velké zklamání. Už po otevření nás znejistěly bublinky a po ochutnání jsme se utvrdili, ze portugal se asi vydal na cestu přerodu v šampaňské. Tak mi nezbývalo, než se Evce hluboce omluvit za to, co jsem jí to vlastně k těm narozeninám koupil za víno. Ale chci věřit, že jsem měl holt jen já smůlu při výběru lahve. Protože jinak si nedokážu vysvětlit, jak by se například ten Portugal dostal do TOP 77. Příště už ale raději zase sáhnu po nějaké jiné lahvi od jiného vinaře. Tentokráte jsme měli fakt smůlu.

Windows XP s lidskou tváří

Windows 7 jsou už od podzimu na světě, ale stará XPčka tu stejně ještě nějaký čas určitě vydrží. Na serveru používám Linux, ale na stolních počítačích pracuji i s Windows. "Sedmičky" už nějaký měsíc testuji na virtuálním počítači, ale s přechodem na ně zatím čekám. Přes vánoce mi v práci odešel disk, a tak jsem si říkal, že už na něm po opravě přejdu na Windows 7, ale po dvou dnech jsem se hodně rychle vrátil k XP, důvodem byly chybějící ovladače pro některá externí zařízení, jako třeba síťové tiskárny, ale hlavně se mi pod Win 7 nepovedlo rozjet HW klíč k CADovském programu, se kterým v práci pracuji, a tak ,dokud se to nějak nevyřeší, jsem se vrátil k XP.
Instalace XP je v podstatě taková rutina. Nainstalovat systém, doinstalovat nějaký rozumný antivir a firewall, pokud možno od někoho jiného než od Microsoftu, doinstalovat obvyklé programy pro Office (MS Office, Open Office, PSPad, ...), bitmapovou a vektorovou grafiku (GIMP, Inkscape, ...) atd. Bohužel takového komfortu jako v Linuxu, že si před instalací párkrát kliknu a pak se mi hned nainstaluje kompletni operační systém i s tisíci všech možných i nemožných programů podle mé potřeby, tak toho se u Windows asi ještě hodně dlouho nedočkame, jestli vůbec někdy...
No a pak se vrhnu na změnu vzhledu! Podle mého názoru totiž klasický vzhled Windows XP není ani tak ošklivý, jako spíš přímo odporný. Zde se podle mě páni z Redmontu před lety moc nevycajchnovali. Jestli na druhou stranu považuji nějaký vzhled na naprosto dokonalý, jednoduchý, nádherný a chytlavý, tak je to ten od MacOS. Ten je fakt moc pěkný. Já jsem pod XPčkama dlouho používal vzhled Mac OS Smooth. Byl pěkný, ale zjistil jsem, že u některých oken a nabídek se nezobrazobval úplně korektně. Až jsem před nedávnem objevil vzhled LeopardXP VS a ten "pomekovatění" XPček dovedl k naprosté dokonalosti :-)
Návod jak si z XP udělat vzhledově Mac OS X je poměrně jednoduchý stačí jít na stránku CrystalXP.net a nebo rovnou v Googlu nechat vyhledat LeopardXP VS. Pak už stačí jen soubor rozbalit a otevřít v libovolném freewarovém nebo komerčním Windows styleru.

Zápisník z cest

Je to neuvěřitelné, ale je to tak... konečně se nám podařilo doplnit náš zápisník z cest. Se zpožděním skoro rok a půl jsme doplnili naše zážitky z loňské, pardon, předloňské dovolené ve Stupné v jižních Čechách. Dále pak naše prázdninové toulky po jeskyních Moravského krasu a také zápisník z naší cyklo dovolené v Bedřichově v Jizerských Horách.

Pokud se zadaří, tak bychom snad mohli časem zase začít s doplňováním našich starších výletů.