První poválečný sestřel
Na úspěšný zásah proti nepříteli velení naší protivzdušné obrany čekalo do 10. března 1953. Nedaleko Domažlic se ten den účastnili cvičného letu poručíci Jaroslav Šrámek a Milan Forst od 5. lsp. Pilotovali MiGy-15bis. Ve vzdálenosti přibližně 35 kilometrů od státní hranice narazili na dvě americké stíhačky F-84 Thunderjet od 36. stíhacího-bombardovacího křídla. Tomu v té době velelo známé eso druhé světové války „létající tygr“ plukovník Robert Scott. Oba Američané letěli v nižší výšce. Poručík Šrámek podal hlášení a okamžitě dostal rozkaz vypálit výstražnou dávku, která měla přimět Američany přistát na československém letišti. Rozpoutal se však opravdový stíhací souboj. Por. Šrámek celou událost ve vzpomínkách popsal následovně: „Po odstartování v 10,45 hod a zaujetí stanoveného prostoru, por. Forst zahájil cvičné útoky na můj letoun. Stanovenou trať jsme proletěli dvakrát. Při třetím letu, v čase 10,59 hodin, vidím dvojici letounu v prostoru Merklín. Naše tratě se křižovaly. Po přiblížení na vzdálenost pod jeden kilometr, s přenížením 300 m, jsem rozpoznal dva letouny F-84 s americkými výsostnými znaky. Letouny byly nabarveny hnědými a stříbrnými pruhy, přídavné nádrže na konci křídel byly červené. Točím doprava za narušiteli. Hlásím řídícímu létání, že v prostoru je narušitel, dva letouny F-84. Současně volám své číslo do skupiny. V této chvíli se letouny rozdělily. Vedoucí dvojice točil doleva, vedený doprava. S využitím, lepších letových vlastností svého letounu, jsem zaujal pozici pro útok na vedoucího. Řídící létání dává rozkaz k útoku. Napínám zbraně. V ostré zatáčce zahajujeme vzdušný souboj. Podařilo se mi přiblížit na vzdálenost střelby a po zamíření tisknu spouštěcí tlačítko kanonů NS-23. Dávka však nevyšla. Důvodem byl fakt, že zbraně letounů, době letového dne, bylo nutno napínat dvojím stisknutím příslušného tlačítka. To z bezpečnostních důvodů. Chybu odstraňuji, znovu zaujímám vhodnou vzdálenost pro střelbu. Dávám první krátkou dávku z kanonů NS-23, ve které zasahuji pravou přídavnou nádrž, ze které začal vystupovat bílý dým. To bylo v čase 11.02 hod a nad Merklínským rybníkem.
Po tomto zásahu letoun F-84 náklonem větším než 90° dotáčí zatáčku, srovnává letoun, a v mírném klesání nabírá rychlost k odletu. Ve chvíli přechodu narušitele na záda, převádím letoun do stoupání a sleduji jeho další činnost. Pod letícím narušitelem vidím merklínský rybník. Vzápětí převádím svůj letoun do klesání, zvyšuji rychlost a pronásleduji prchajícího narušitele. Pohledem na kompas zjišťuji pohyby ručičky kurzu kolem 180°.
Během krátké doby, asi v čase 11.03 pálím druhou a poslední dávku, po které se z pravé strany letounu F-84, přibližně v místě kde je umístěna kabina, vyvalil černý dým a vzápětí oheň. Asi v čase 11,04 hodin, hlásím provedení „krest" (smluvený znak pro zásah narušitele) a vybírám letoun bojovou zatáčkou doleva ze zteče. Před dokončením této zatáčky proletěl nad poručíkem Forstem druhý letoun F-84 s převýšením asi 100 m. Por. Forst otočil svůj letoun k jeho pronásledování. Ten se však skryl v mracích a por. Forst se od svého vedoucího odpoutal. Dávám mu pokyn k točení doleva a nasazení kurz sever. Sám po otočení o 180° pokračuji v zatáčce zpět do původního směru a vyhledávám své číslo. Asi v čase 11.06 jej vidím, předlétávám jej a společně dokončujeme zatáčku do kurzu sever. Asi v čase 11.07 poprvé sesouhlasuji kompas letounu. Na dotaz řídícího létání zda znám svoji polohu, vzhledem k souvislé oblačnosti, odpovídám, že nikoli. To bylo v čase 11.09. Podle jeho příkazu volám zaměřovače o zaměření své polohy. Dotočením doprava nasazuji určený kurz letu. Nad letištěm se nacházíme v 11.15 hod.“
Americký pilot, 1/Lt. Warren Brown, se musel z letounu katapultoval a vyvázl bez zranění. Jeho Thunderjet dopadl asi 36 km od státní hranice u městečka Falkenstein a je tedy velmi pravděpodobné, že poručík Šrámek svou druhou dávku již vystřelil nad německým územím. Souboj vyvolal horečnou aktivitu na obou stranách. Američané totiž tvrdili, že jsme jejich letoun sestřelili nad Německem, což naše strana vehementně popírala.
MiG-15bis od 2. letky 5. leteckého pluku, na němž 10. března 1953 zaznamenal por. Jaroslav Šrámek sestřel narušitele. Hvězdička pod kabinou byla zřejmě namalována pouze křídou nebo pastelkou. Kresba: Jan Máče
Prameny:
[1] Šafařík, Jan – Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, in Historia Bellica, No. 3, 2018.
[2] Brzkovský, Marek – Šafařík, Jan: Žhavé výstřely studené války, in extra Válka Vojska – Varšavská smlouva, sešit č. 30, 2017.
[3] Forst, Milan: Být pánem hvězd a srdcí král, Jednadvacet let u letectva, Svět křídel, Cheb 2014.
[4] Irra, Miroslav: Sestřel Thunderjetu, úspěch, nebo průšvih?, 1. část, in Letectví + kosmonautika, č. 23, 1999.
[5] Irra, Miroslav: Sestřel Thunderjetu, úspěch, nebo průšvih?, 2. část, in Letectví + kosmonautika, č. 24, 1999.
[6] Irra, Miroslav: MiG-15, "Patnáctka" - Letoun MiG-15 v čs. vojenském letectvu v letech 1951-1983, 1. díl, Jakab, 2006.
[7] Lanči, Miroslav – Brašna, Stanislav: Psohlavci letectva, Historie 5. stíhacího leteckého pluku a útvarů na letišti Líně, Svět křídel, Cheb 2015.
[8] Máče, Jan: Vysoká modrá zeď 4, Československé letectvo po roce 1945, část 44, in ATM, No. 9, 2009.
[9] Režňák, Libor: Horké výstřely studené války, Letectvo ČSLA versus USAF 1.0!, in Info Eduard, Volume 12, Issue 10, October 2012.
[10] Režňák, Libor: Horké výstřely studené války, Letectvo ČSLA versus USAF 1.0!, in Info Eduard, Volume 13, Issue 40, October 2013.
[11] Soušek, Tomáš: Osudný let Thunderjetu, in Historie a plastikové modelářství, č. 12, 1998.
[12] Soušek, Tomáš: Souboj nad "Železnou oponou", in Historie a vojenství, No. 3-4, 2003.
[13] Šrámek, Jaroslav: Vzpomínky pilota, účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války, Svět křídel, Cheb 2010.
