V pondělí 9. dubna 1945 byla úspěšně zakončena tzv. Königsbergská operace (Кёнигсбергская операция), vojenská operace Zemlandské skupiny sovětských vojsk s cílem zlikvidovat královsko-berlínskou skupinu Wehrmachtu a dobýt pevnostní město Königsberg. Jednalo se o součást Východopruské operace (Восточно-Прусская операция) v roce 1945.
Východopruská operace představovala jednu z klíčových závěrečných operací druhé světové války na evropském bojišti, realizovanou vojsky Rudé armády proti německé skupině armád Střed. Operace probíhala od 13. ledna do 25. dubna 1945, přičemž jejím nejdůležitějším momentem bylo dobytí pevnostního města Königsberg dne 9. dubna 1945. Tento den je považován za symbolické završení hlavní fáze operace ve Východním Prusku.
Útok na Königsberg byl veden silami 3. běloruského frontu pod velením Alexandra Michajloviče Vasilevského, který převzal velení po padlém generálu Ivanu Danilovičovi Čerňachovském. Samotného přímého útoku na město se účastnily armády generálů Ivana Christoforoviče Bagramjana a Afanasije Pavlantejeviče Beloborodova, jejichž jednotky obklíčily město ze severu a jihu. Na pozemní úrovni operovaly především 11. gardová armáda, 39. armáda a 43. armáda, podporované těžkým dělostřelectvem a ženijními jednotkami specializovanými na dobývání opevněných prostor.
Německou obranu řídil generál Otto Lasch, který měl k dispozici přibližně 100 000 vojáků, včetně zbytků Wehrmachtu, Volkssturmu a policie. Obranný systém města byl založen na třech prstencích fortifikací, modernizovaných ještě před válkou. Navzdory tomu sovětské jednotky využily masivní dělostřelecké přípravy a koordinovaných útoků pěchoty a tanků, čímž postupně prolomily obranu.
Významnou roli sehrálo také sovětské letectvo. Operace se účastnila 1. letecká armáda pod velením Timofeje Timofejeviče Chrjukina, která zajišťovala taktické bombardování, podporu pozemních jednotek a narušování německé logistiky. Denně byly prováděny stovky bojových letů, zaměřených na pevnostní objekty, komunikační uzly a zbytky německých obranných linií. Luftwaffe již nebyla schopna účinně zasahovat, a její přítomnost byla v této fázi války minimální.
Rozhodující útok začal 6. dubna 1945 a během čtyř dnů intenzivních bojů došlo k systematickému rozbití obrany. Dne 9. dubna generál Lasch kapituloval, čímž město definitivně padlo do sovětských rukou. Kapitulace byla výsledkem nejen vojenského tlaku, ale i kritického nedostatku zásob a ztráty spojení s okolními jednotkami. Sovětské ztráty byly značné, avšak strategický význam vítězství byl zásadní: odstranění německé enklávy ve Východním Prusku umožnilo Rudé armádě soustředit síly na berlínskou operaci.
Dobytí Königsbergu 9. dubna 1945 tak představovalo nejen taktický úspěch, ale i symbolický konec německé přítomnosti ve Východním Prusku. Město bylo následně přejmenováno na Kaliningrad a začleněno do Sovětského svazu.
