Dne 1. dubna 1939 byl na námořní letecké základně Kagamigahara zalétán pilotem Kacuzo Šimou prototyp nové japonské námořní stíhačky vyrobený firmou Micubiši, týmem vedeným Džiró Horikošim a označený A6M. V japonském námořnictvu byl letoun označován jako palubní stíhací letoun typ 0 nebo zkratkou Reisen (零戦). Mezi spojenci byl znám jako Zero, i když oficiální kódové jméno bylo Zeke a pro pozdější verzi A6M3 Hap a Hamp.
Nová stíhačka se brzy stala páteří japonského námořního letectva. Na začátku války Zero překonal kterýkoli spojenecký letoun na pacifickém bojišti. V bitvě u Midway Američané nasadili proti Zerům ve verzi A6M2 své Wildcaty ve verzi F4F-4. Proti nim měla Zera stále ještě výhodu lepší obratnosti a stoupavosti, ale těžší Wildcat byl rychlejší ve střemhlavém letu, měl samosvorné nádrže a pancéřovanou kabinu. Koncem roku 1942 se na bojišti objevila nová verze: A6M3 s „useknutými“ koncovými oblouky. Na začátku roku 1943 již Reisen ztrácel mnoho ze svého výsadního postavení, získaného začátkem války, protože se spojenečtí piloti naučili využívat slabé stránky tohoto typu a navíc dostávali do výzbroje nové stíhací letouny jako F6F Hellcat, případně F4U Corsair, na které Reisen v mnohém ohledu nestačil. Na řadu se tak dostával typ A6M5 s lepší výzbrojí a v dalších verzích i zesíleným pancéřováním. Ovšem ani to se nesetkalo s větším úspěchem.
Celkově bylo vyrobeno okolo 11 tisíc letounů (USSBS Report: 10 934 - 10 094 A6M, 323 A6M2-N a 517 A6M-K; Francillon: 11 291 - 10 449 A6M, 327 A6M2-N, 508 A6M2-K a 7 A6M5-K)
Nová stíhačka se brzy stala páteří japonského námořního letectva. Na začátku války Zero překonal kterýkoli spojenecký letoun na pacifickém bojišti. V bitvě u Midway Američané nasadili proti Zerům ve verzi A6M2 své Wildcaty ve verzi F4F-4. Proti nim měla Zera stále ještě výhodu lepší obratnosti a stoupavosti, ale těžší Wildcat byl rychlejší ve střemhlavém letu, měl samosvorné nádrže a pancéřovanou kabinu. Koncem roku 1942 se na bojišti objevila nová verze: A6M3 s „useknutými“ koncovými oblouky. Na začátku roku 1943 již Reisen ztrácel mnoho ze svého výsadního postavení, získaného začátkem války, protože se spojenečtí piloti naučili využívat slabé stránky tohoto typu a navíc dostávali do výzbroje nové stíhací letouny jako F6F Hellcat, případně F4U Corsair, na které Reisen v mnohém ohledu nestačil. Na řadu se tak dostával typ A6M5 s lepší výzbrojí a v dalších verzích i zesíleným pancéřováním. Ovšem ani to se nesetkalo s větším úspěchem.
Celkově bylo vyrobeno okolo 11 tisíc letounů (USSBS Report: 10 934 - 10 094 A6M, 323 A6M2-N a 517 A6M-K; Francillon: 11 291 - 10 449 A6M, 327 A6M2-N, 508 A6M2-K a 7 A6M5-K)
Hirojoši Nišizawa ve svém letounu Micubiši Zero A6M3 Model 22 (kód UI-105) z 251. Kōkūtai nad Šalamounovými ostrovy v květnu 1943.
Prameny:
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Mitsubishi_A6M_Zero
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Micubiši_A6M
[3] https://www.valka.cz/830-Mitsubishi-A6M-Reisen-Zero
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Mitsubishi_A6M_Zero
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Micubiši_A6M
[3] https://www.valka.cz/830-Mitsubishi-A6M-Reisen-Zero
edit:Wed 01 Apr 2020 03:10:55 PM CEST
Žádné komentáře:
Okomentovat