Už je to téměř tři čtvrtě roku, co jsem se naposledy věnoval rodokmenu, a tak jsem si zase na něj uloupl chvíli času. Stáhl jsem si aktuální verzi genealogického programu Ancestry, který už konečné po mnoha letech vyšel v nové verzi, aktuálně ve verzi 1.0.21.51. Program začal používat nový formát a doznal určitých vylepšení, já jsem však zrovna před pár dny objevil docela nepříjemnou chybu se zalamováním řádků při vkládání doplňujících textů. V programu je integrovaný i program Ancestry2html Martina Širokého, i když já tento program dál používám odděleně. Proto jsem si z Martinových stránek stáhl atuální verzi programu (1.4.2.5) a tu jsem si zase upravil k obrazu svému. Změnil jsem fonty, vzhled a hlavně přidal některá zobrazení. Samotná data v rodokmenu jsem však doplnil jen okrajově, opravil jsem nějaké neúplné informace a doplnil nové fotky portrétů. Aktuální verzi našeho rodokmenu naleznete na "známé adrese" http://rodokmen.safarikovi.org. Nejvetší změny jsou ale patrné ve full verzi pro rodinné příslušníky, která však není samozřejmě volně přístupná.
I když jsme se s Evkou těšili na ty překrásné podzimní dny, kdy nás ovívá jemně štiplavý podzimní větřík, sluníčko svítí a listí se všude zbarvuje do zlatova a my můžeme s Klárkou vyrážet na pěkné procházky, realita je bohužel trošku jiná. O víkendech nás zatím obšťastňuje ošklivé počasí, převážně déšť nebo hustá mlha, která si s tou pověstnou Londýnskou moc nezadá. Hezké podzimní dny by se daly spočítat na prstech jedné ruky. A zrovna jeden takový šťastný den vyšel i na poslední víkend, a tak jsem s Klárkou nezaváhal a vyrazil s ní na malou procházku na rozhlednu na Klucaninu. Evka bohužel musela odpočívat doma. Tak jsme jí aspoň nafotili nějaké fotky, aby věděla, jak se nám výlet vydařil.
Sice jsme s Klárkou vyráželi ještě za mlhy, ale bylo jasné, že tam někde nahoře je nádherné slunečné počasí. Vyrazili jsme pěšky a bez krosničky. Dole u nové zástavby ale bylo pěkné bláto a já tam zapadl po kotníky. Klárku jsem měl naštěstí na ramenech a nechal jsem si ji tam v podstatě i cestou podél hřbitova nahoru na rozcestí, kde začíná naučná stezka. Cesta tam nebyla nic moc a chtěl jsem trošku zrychlit cestu. Od naučné stezky už šla Klárka pěkně po svých a dost mě překvapila, protože došla až na rozhlednu úplně sama. Sice to na mě několikrát zkoušela, abych ji vzal na ramena, ale já to šikovně zamluvil a nějak ji motivoval, aby šla dál. Na rohledně dokonce zcela sama vyšlapala všechny schody a zatímco jsem se snažil udělat nějaké fotky, tak vytrvale běhala po ochozu :-) Pak jsme se ještě znova pokochali tišnovským okolím, které je opravdu kouzelné a vyrazili pomalu po schodech dolů. Trošku jsem doufal, že bysme mohli stihnout pěkné inverzní počasí, že by Tišnov byl v mlze a koukaliÿ jen okolní kopce, ale bohužel inverze už utekla směrem k Drásovu.
I dolů z rozhledny Klárka šlapala sama. Pod rozhlednou si ještě pohrála v takovém "bludišti" a vydali jsme se po stejné cestě dolů domů. Cestou nahoru jsme skoro nikoho nepotkali a na rozhledně jsme byli samotní, až při odchodu jsme potkali jeden pár a cestou dolů už začaly přibývat rodiny s dětmi. Znova jsme se zastavili u všech zastávek naučné stezky a Klárka je znova všechny důkladně prozkoumávala. Říkal jsem si, jak dlouho asi odolají nájezdům vandalů, ale zatím jsou všechny cedule v pořádku a pevně doufám, že i nadále zůstanou.
Klárka šlapala po svých i celou cestu dolů, což mě strašně mile překvapilo. Předvedla opravdu pořádný výkon. Já jsem ji pak vzal na ramena zase až od rozcestí a nesl ji po stezce kolem nemocnice až k naší nové zástavbě. Tam jsem ji zase dal na zem a ona doťapala až domů. Naivně jsem si říkal, že ji to snad trošku unaví a doma bude klidnější. Ale mýliti se je lidské. Samozřejmě, že doma se Klárka jen "oklepala" a začala znova řádit, jako by žádný výšlap na rozhlednu neabsolvovala :-)
Včerejší den se počasí opravdu vydařilo, a tak jsme toho využili a vyrazili jsme s Klárkou do ZOO v Brně. Klárce jsme to už slíbili minulý týden a je dobře, že jsme to odložili na tento. Od rána bylo krásné sluníčko, ale docela zima. Tohle počasí se sluníčkem a teplotou kolem nuly mám moc rád.Docela mě překvapilo, že parkoviště před branou bylo poloprázdné. I vevnitř jsme moc lidí nepotkávali, to mě fakt překvapilo, v tom nádherném počasí jsem čekal větší návštěvnost. Ale ta se pak během dne zlepšila, když jsme odpoledne odjížděli, tak už tam bylo lidí docela hodně.Tentokráte jsme se rozhodli si ZOO projít pořádně a podívat se všude. Klárka si to opravdu užívala, i když ze začátku to tak nevypadalo. Postupně se ale rozpovídala a pokřikovala na zvířátka. Ze všeho nejvíc se jí asi líbilo v pavilonu obojživelníků, plazů a ryb. Tam jsme ji nechali pobíhat, ona se tam proháněla, klepala na sklo, povídala si s rybičkama a želvičkama.Já jsem v podstatě nikdy celou ZOO v Brně neprošel, i když jsem tam už byl několikrát. Docela mě překvapilo, jak velká ZOO to je. Hlavně je to ale fyzicky náročné ZOO, neboť se nachází na kopci a je pravda, že když si Klárka sedla do kočárku, tak si člověk do kopce mákl.Klárka si také užívala v dětském koutku. Měli tam zase strašně moc prolízaček, různé sítě, lana a Klárka to zase skoro všechno prolezla. Jen chodit po síti se jí nechtělo, ale šel jsem tam s ní a pak už se nebála. Součástí koutku je i výběh pro kozičky, za kterými je možné jít. Je daleko hezčí než v Liberci. Klárka tam zase plácala kozy po zadku a tahala je za ocas.Snad jediným zklamáním pro mě zase byly gastronomické služby. Vím, že ceny tam jsou přemrštěné, ale obyčejný smažák s hranolkama za 95 Kč se mi zdá opravdu hodně, kdyby k tomu aspoň byla nějaká ozdoba, ale prd, ... lahvová jedenáctka Starobrno za 29 Kč a obyčejný čaj za stejné peníze mi opravdu připadá hrozné. Ale prostředí stálo za to. Restaurace U Tygra je totiž dělaná tak, že restauraci od výběhu tygra dělí jen tlusté sklo. Takže bylo pěkné pojídat, když se vedle procházel tygřík. Hlavně Klárka tohle prostředí ocenila.Celkově se včerejší výlet opravdu vydařil. Vždy je pro nás tou největší odměnou Klárčin spokojený výraz a tím nás včera Klárka v ZOO nasycovala pořádně.
