Kalendárium, 3. únor 1955

Ve čtvrtek 3. února 1955 došlo k oficiálnímu ukončení válečného stavu s Německem, stalo se tak „prohlášením prezidenta republiky Antonína Zápotockého o zastavení válečného stavu s Německem“.

Většina západních států (ale také třeba Jugoslávie) oficiálně ukončila válečný stav s Německem během roku 1951. Státy sovětského bloku oficiálně ukončily válečný stav s Německem až v roce 1955. Sovětský svaz tak učinil výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR o zastavení válečného stavu mezi SSSR a Německem ze dne 25. ledna 1955.

Podle vzoru sovětského výnosu ukončilo válečný stav s Německem i Československo. Ukončení proběhlo jednostrannou československou deklarací, a to prohlášením prezidenta republiky Antonína Zápotockého o zastavení válečného stavu s Německem ze dne 3. února 1955. Prohlášení bylo do značné míry formulováno podle vzoru výnosu prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. Dne 18. února 1955 vydalo podobné prohlášení Polsko.

3. února 1955

Prohlášení prezidenta Československé republiky o zastavení válečného stavu s Německem.

Od chvíle, kdy hitlerovské Německo se dopustilo útočných činů proti bezpečnosti, nezávislosti a územní celistvosti Československa, nastal mezi Československou republikou a Německem válečný stav.

Československý lid prožil více než šest let okupace hitlerovským Německem a byl z fašistické poroby osvobozen vítězným bojem Sovětského svazu, který byl rozhodující silou protihitlerovské koalice.

Po zkušenostech s německým militarismem národy Československa právem požadují, aby německá otázka byla vyřešena tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí nového ohrožení mírumilovných národů a současně byl německému lidu zajištěn mírový a demokratický rozvoj.

Cestu k tomu ukázala dohoda, uzavřená mezi čtyřmi velmocemi v roce 1945 v Postupimi, jejímž cílem bylo vytvořit jednotné Německo na demokratických a mírumilovných základech a uzavřít mírovou smlouvu s Německem.

V rozporu s trvalým úsilím vlády Sovětského svazu znemožnily západní velmoci dosáhnout dohody o mírovém sjednocení Německa a uzavření mírové smlouvy s ním. Rozhodující překážkou na cestě mírového sjednocení Německa jsou pařížské dohody, směřující k remilitarizaci západního Německa a jeho zapojení jak do existujících, tak i do nově vytvářených agresivních seskupení.

Maje na zřeteli, že se mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou rozvíjí všestranná spolupráce a stále více se upevňuje vzájemné porozumění a přátelství a že mezi oběma zeměmi není sporných a nevyřešených otázek,

a vycházeje ze zájmů národů Československa na mírové spolupráci s celým Německem a na vytvoření dobrých sousedských vztahů, které by se staly trvalým základem mírového soužití národů Československa s veškerým německým lidem, prohlašuji na základě usnesení vlády:

Válečný stav mezi Československou republikou a Německem se zastavuje.

Mezi oběma zeměmi vstupují v platnost mírové vztahy .

Zastavení válečného stavu s Německem nemění jeho mezinárodní závazky a nedotýká se práv a závazků vyplývajících pro Československou republiku z platných mezinárodních dohod čtyř velmocí o Německu, jakož i jiných mezinárodních aktů o Německu, jichž je Československá republika účastna.     

Pramen:
https://www.fronta.cz/dotaz/ukonceni-valecneho-stavu-s-nemeckem

Kalendárium, 2. únor 1974

V sobotu 2. února 1974 poprvé „oficiálně“ vzlétl legendární letoun General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Zkušební pilot Phil Oestricher v kabině prototypu s označením YF-16 (72-1567) provedl let trvající 90 minut, letadlo dosáhlo rychlost 740,8 km/h a výšku 9 144 m.

Ve skutečnosti se ale jednalo u druhý let. V neděli 20. ledna 1974 probíhaly na Edwardsově letecké základně (Edwards AFB) vysokorychlostní pojížděcí zkoušky prototypu nového bojového stroje YF-16, které se však tak trochu vymkly z ruky. Na vině byla v té době nová a neobvykle citlivá řídící páka typu joystick s elektronickým řízením umístěná na pravém panelu vedle pilota. A k tomu ještě bylo chybně nainstalováno ovládání průřezu výstupní trysky motoru.

Při vysoké rychlosti se YF-16 po nadzvednutí přídě podélně rozkmital a obrousil si výškovku o runway. A poté co se začal stáčet do strany a hrozilo, že skončí tragicky v písku vedle dráhy, když předtím ještě zavadil o zem raketou umístěnou na konci křídla, rozhodl se pilot zvednout letoun do vzduchu.

Tím zachránil nejen první prototyp, ale možná i sebe a nakonec celý program vývoje letounu. Po okruhu kolem letiště nevzrušeně přistál. Lehce poškozený YF-16 byl rychle opraven a 2. února tak mohl proběhnout už oficiálně naplánovaný první let v trvání 90 minut.

Radek Folprecht

https://www.idnes.cz/technet/technika/prvni-start-f-16.A140117_104007_tec_technika_mla