Kalendárium, 19. srpen 1981

Ve středu 19. srpna 1981 došlo v zálivu Velká Syrta, v blízkosti teritoriálních vod Libye, k „Incidentu v zálivu Syrta“. Během hlídkového letu u pobřeží Libye, zachytily americké F-14 na svých radarech blížící se dvojici Su-22, která se pokusila sestřelit dvojici letounů F-14A z perutě VF-41 „Black Aces“. Jedno z libyjských letadel vystřelilo na Tomcaty raketu, ta však minula cíl. Piloti F-14 ve složení Cdr. Henry „Hank“ Kleeman a Lt. Dave Venlet, a Lt. Larry Muczynski a Lt. Jim Anderson opětovali střelbu a připsali si zničení obou letounů řízenými střelami AIM-9L. Celý vzdušný souboj trval jen 45 sekund.

F-14 Tomcat versus Su-22 - Dogfight nad zálivem Velká Syrta

Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek / ICE

Během Studené války se ve vzduchu mnohokrát setkali piloti plně vyzbrojených letounů obou hlavních velmocí, jejich spojenců nebo satelitů. Většina setkání se obešla bez konfliktů, i když zúčastnění většinou provozovali to, čemu se říká „dráždění chřestýše bosou nohou“. Když nic jiného, aspoň se snažili zaujmout výhodnější pozici vůči protivníkovi. Ovšem občas to dopadlo jinak.

Lodě americké 6. floty měly provést 18. a 19. srpna 1981 plánované rutinní cvičení ve Středozemním moři, spojené s ostrými střelbami na cvičné cíle. Taková akce je jednou z mála příležitostí, kdy piloti mohou odpálit skutečné rakety, cítit jejich účinek na chování letounu a vidět exploze hlavic na cvičném cíli na vlastní oči. Totéž platí pro obsluhy protiletadlových systémů umístěných na lodích.

Tomcat AJ 102 během souboje kniploval CDR Henry „Hank“ Kleeman, backseatera mu dělal Lt. David Venlet

Scéna

Pro střelby byla vybrána relativně málo využívaná oblast Středozemního moře, kterou nevedly žádné civilní linky a nebyla využívaná pro rybolov. Problém byl v tom, že cvičná oblast zasahovala do oblasti zálivu Velká Syrta, který Libye prohlásila za své výsostné vody. Přestože podle mezinárodního práva sahají výsostné vody každé země do vzdálenosti 3 námořních mil od pobřeží, libyjský vůdce plukovník Muammar Kaddáfí rozšířil pásmo na 12 námořních mil a celý záliv Velká Syrta.

Jenže ve Spojených státech byl prezidentem Ronald Reagan a ten veřejně deklaroval, že se nenechá žádnými teroristy vydírat a ani s nimi nebude vyjednávat. US Navy proto dostala pokyn postupovat v souladu s mezinárodním právem.

Cvičení se účastnily lodě bojové skupiny letadlových lodí (CVBG¹) USS² Nimitz (CVN-68³) a USS Forrestal (CV-59).

Libyjci to samozřejmě považovali za narušení svých výsostných vod a vzdušného prostoru. Jenže takové námořní uskupení nemohli hladinovými plavidly nijak ohrozit, takže svoje akce omezili na provokativní lety MiGů-23MS, MiGů-25PD, Mirage F.1, Su-20M a Su-22M2/3. V souladu s pravidly cvičení tak museli Američané jen během prvního dne 35krát přerušit střelby. Hlídkující palubní stíhači potom eskortovali narušitele mimo prostor, kde probíhalo cvičení. Reakce libyjských pilotů byly různé, někteří poslechli výzvy okamžitě a po „zamávání“⁴ následovali zasahující letoun ven z prostoru, jiní pokračovali tvrdošíjně dál. Podle hlášení amerických pilotů se hlavně osádky letounů Mirage chovaly agresivně a snažily se zaujmou pozici vhodnou pro útok, případně se snažily vymanévrovat těžší Tomcaty s využitím manévrů s velkým přetížením na vertikále. Piloti MiGů-25 se zase pokoušeli o průnik s využitím převahy vyšší maximální rychlosti.

Naproti tomu piloti ostatních letadel příliš nevzdorovali a umožňovali stíhačům US Navy držet s nimi formaci a někteří se dokonce nechávali fotografovat. Žádná strana nevystřelila a zúčastnění se spokojili s tím, že se snažili udělat na protivníka dojem nějakým číslem z vyšší pilotáže.

Aktéři

Ve středu 19. srpna za úsvitu vzlétla dvojice Tomcatů na obvyklou CAP₅ . Letouny poskytla stíhací peruť VF-41⁶ „Black Aces“ z USS Nimitz (CVN-68). Letoun s volacím znakem „Fast Eagle 102“ (palubní číslo 102) pilotoval CDR₇ Henry „Hank“ Kleeman s RIO₈ Lt. Dave Venletem, „Fast Eagle 107“ pilotoval Lt. Larry „Music“ Muczynski a RIO Lt. Jimem Andersonem na zadním sedadle.

Katapulty Nimitzu „vyplivly“ Tomcaty do vzduchu v 0600⁹ a dvojice směřovala na své stanoviště, kde si měla odbýt svůj dnešní CAP. Podle hlášení z minulého dne patřil jejich sektor k těm „nejméně navštěvovaným“, takže se v duchu připravovali na další nudné hlídkování nad pustou hladinou moře a záviděli kolegům na rušnějších stanovištích. Trochu vzrušení přineslo hlášení E-2C od VAW-124¹⁰, který zachytil dvojici „bogies“¹¹ těsně po vzletu z libyjské základny.

Krátce po 0700 ukázaly palivoměry Tomcatů „bingo fuel“¹² a bylo na čase poohlédnout se po tankeru. Piloti se dohodli, že udělají ještě jeden okruh a půjdou trochu odlehčit tankovacím KA-6 Intruder.

Když točili poslední „kolečko“ zaregistroval RIO Lt. David Venlet na obrazovce svého AN/AWG-9 dva cíle vzápětí identifikované jako „bandits“¹³. Tankování muselo počkat. Letouny byly asi 35 mil daleko, blížily se čelně a stoupaly.

Tomcaty zaujaly volnou sestavu, stupňovitě vpravo, označovanou „Combat spread“. „Fast Eagle 102“ letěl na pozici „eyeball“¹⁴ asi dvě míle před „Fast Eaglem 107“, který mu kryl záda s převýšením zhruba 7 000 stop. Tato volná sestava má výhodu v tom, že vzadu letící „shooter“¹⁵ má dostatek prostoru a času reagovat na nečekané manévry protivníka.

Tomcaty se snažily dostat „banditům“ na šest hodin, ale libyjský GCI¹⁶ odvedl dobrou práci a Su-22 dokázaly každý manévr odvrátit. Američtí piloti se smířili s tím, že úvod partie bude rychlý průlet letounů na vstřícných kurzech.

Ve vzdálenosti 8 mil hlásil „Hank“ Kleeman vizuální kontakt. Byl ve výšce 20 000 stop a Libyjci byli o něco málo níž. Ve vzdálenosti 4 mil se „chytil“ i „Music“ Muczynski a cíle byly vizuálně identifikovány jako Su-22 Fitter, vyzbrojené AA-2 Atoll.¹⁷ Udržovaly sevřenou formaci, ve které se číslo (wingman) drželo ve stejné výšce, necelých 200 m vpravo od vedoucího. Sbližovací rychlost na vstřícném kurzu byla přes 1 000 uzlů (1 850 km/h) Letouny se míjely vlevo.

Zápletka

Druhým aktérem potyčky za US Navy byl tento Tomcat AJ 107 pilotovaný Lt. Larry „Music“ Muczynskim a RIO Lt. Jimem Andersonem

„Hank“ Kleeman začal naklánět Tomcata vlevo, aby neztratil při míjení Su-22 z dohledu, když Libyjec odpálil AA-2. Těžko říct jestli šlo o úmysl, protože vzájemná pozice letounů nebyla pro střelbu vůbec ideální. Pravděpodobnost zásahu raketou Atoll na vstřícném kurzu a ještě na tak malou vzdálenost (méně než 1 000 m) byla minimální, protože ta měla pouze charakteristiku „tail aspekt“¹⁸. Navíc F-14 měly na své straně převahu ve výzbroji i celkových výkonech letounu. Je dost dobře možné, že pilotovi Su-22 jen ujely nervy.

„Hank“ Kleeman reflexivně srovnal Tomcata, raketa udělala oblouk, prolétla pod letounem a zmizela v dálce. Manévr byl vcelku zbytečný, protože hlavice se pravděpodobně ani nestihla odjistit. Ale kdo by se vydržel jen tak se dívat na raketu letící přímo proti vám?

Reakce Tomcatů byla rychlá a přesná. Piloti Navy znali své řemeslo dokonale. “Music“ Muczynsky točil ostře vlevo, aby se dostal za vedoucího libyjské dvojice. „Hank“ Kleeman se snažil dostihnout jeho číslo, také levou zatáčkou.

Libyjci udělali stejný manévr, který praktikovali málo vycvičení piloti ve Vietnamu. Rozdělili sestavu a vůbec se nesnažili jeden druhého podporovat. Každý „na své triko“. Zřejmě měli, jako piloti stíhacích bombardérů, jen minimální výcvik ve vzdušném boji a neměli přesnou představu o tom, co se děje.

Pilot Su-22 na pozici čísla, místo aby se snažil maximálně utáhnout levou zatáčku, kterou by po něm Tomcat, vzhledem k vzájemné pozici, asi nedokázal zopakovat, začal točit vpravo. Tento nešťastný manévr ho naservíroval „Hankovi“ Kleemanovi přímo pod nos. Ten svůj F-14 snadno dostal do ideální střelecké pozice. Měl Su-22 zhruba na 1 hodině přibližně ľ míle(1 400 m) před sebou. Libyjec se snažil uniknout do slunce, ale „Hank“ mu nedal šanci. AIM-9L¹⁹ odpálený z takové pozice zasáhl Su-22 naprosto spolehlivě ještě v jeho pravé zatáčce. Lybijský pilot vypustil brzdící padák, aby snížil rychlost, odhodil překryt kabiny a katapultoval se. Krátce na to se mu otevřel padák, na kterém dopadl do vod zálivu.

Muczynski se levou zatáčkou dostal za vedoucího libyjské dvojice. Přibližně v době, kdy Kleeman hlásil rádiem úspěšný sestřel, vystřelil i on Sidewinder, který zasáhl Suchoje přímo do výtokové trysky. Muczynski měl co dělat, aby se vyhnul explodujícím troskám zádi Su-22, prudce přitáhl a užil si pěkných 6G. Vzápětí otočil letoun půlvýkrutem²⁰ na záda a sledoval pád své oběti. Exploze roztrhla Su-22 na dvě části těsně za křídly. Přední polovina spadla do vývrtky²¹. Po dvou otáčkách se pilot katapultoval. Padák nebylo vidět, ale je možné, že pilot ho otevřel až v menší výšce.

Finále

Libyjci zahájili podle amerického hodnocení velmi dobře zorganizovanou SAR²² akci, při které využívali jako velitelský letoun C-130 Hercules, který létal u pobřeží. Nakonec byl jeden pilot vytažen na palubu rychlého člunu.

F-14 se vrátily na Nimitz a flota dokončila cvičení přesně podle plánu.

Celý incident měl samozřejmě politickou dohru. Představitelé Libye okamžitě protestovali na půdě OSN a obviňovali Američany ze všeho možného. Odpověď byla poměrně strohá. Cvičení bylo v mezinárodních vodách a bylo včas oznámeno v námořních a leteckých věstnících, přesně v souladu s mezinárodními úmluvami. Libyjský útok byl naprosto nevyprovokovaný. Pokud to bude nutné, použijeme proti podobnému útoku na americké jednotky operující v mezinárodních vodách nebo vzdušném prostoru přiměřenou sílu.

Vyšlo v časopise ATM 2004/03

Vysvětlivky:

1 - CVBG Carrier Battle Group: bojová skupina letadlové lodi. Skupina plavidel tvořená letadlovou lodí, doprovodnými křižníky, torpédoborci, fregatami, výsadkovými a ponorkami

2 - USS United States Ship: loď Spojených států

3 - CV(N) Carrier (Nuclear): letadlová loď (s jaderným pohonem)

4 - Mezinárodní signál následuj mne: zasahující letoun prolétne před narušitelem, kýváním letounu z křídla na křídlo a zatáčkou do požadovaného směru vyvede letoun z ohroženého prostoru.

5 - CAP Combat Air Patrol: letecká hlídka z letadlové lodi. Působí v roli předsunutého prostředku protiletadlové obrany zhruba ve vzdálenosti 200 mil od CVBG

6 - VF-41 Carrier Fighter Squadron: palubní stíhací peruť

7 - CDR Commander: Fregatní kapitán

8 - RIO Radar Intercept Officer: operátor radarového systému AN/AWG-9. Muž na zadním sedadle F-14

9 - ZULU čas: světový čas, nebo také Greenwichský čas, udává se ve formátu HHMM bez oddělovače

10 - WAW Carrier Early Warning Squadron: palubní peruť letounů včasné výstrahy

11 - bogie: neidentifikovaný vzdušný cíl

12 - bingo fuel: signál, že zbytek paliva, kromě nedotknutelného zbytku, stačí právě k návratu na základnu

13 - bandit: vzdušný cíl identifikovaný jako nepřítel

14 - shooter: pilot(i) který je odpovědný za likvidaci cíle a krytí pilota(ů) na pozici „eyeball“

15 - eyeball: pilot(i) odpovědný za vyhledání a identifikaci cíle

16 - GCI Ground Control Intercept: pozemní návodčí, který poskytuje pilotům údaje o poloze protivníka a navadí je do nevhodnější pozice pro útok, takže mohou ponechat svoje radiolokátory vypnuté a tak se vyhnout předčasnému odhalení

17 - AA-2: letecká protiletadlová řízená střela krátkého dosahu s IR samonaváděcí hlavicí. Ruské označení bylo R-3. Jednalo se o kopii prvních verzí AIM-9 Sidewinder. Později byla střela modernizovaná a označená R-13.

18 - tail aspekt: řízená střela schopná použitelná pouze ze zadní polosféru, není schopná se navést na čelně letící cíl

19 - AIM-9L Sidewinder: : letecká protiletadlová řízená střela krátkého dosahu s IR samonaváděcí hlavicí zavedená do výzbroje v roce 1976

20 - půlvýkrut: obrat letounu kolem podélné osy o 180°, takže se dostane do polohy na zádech

21 - vývrtka:quasiustálený letový režim do kterého se letoun dostane při nesymetrickém odtržení proudnic na jedné polovině křídla

22 - SAR Search and Rescue: záchranná akce, úkolem je vyzvednout sestřeleného pilota. Pokud se předpokládá činnost nad územím protivníka jedná se o CSAR Combat SAR

Porovnání technických údajů F-14A a Su-22M2

	F-14A Tomcat	Su-22M2
Maximální rychlost (v čisté konfiguraci)	2480 km/h	1350 km/h
Počet a typ motorů	2* TF30-P-412A/414A	1* R-29B-300
Tah motoru	56 kN/ 94 kN	78 kN/ 112 kN
Hmotnost prázdného letounu	18 190 kg	10 450 kg
Max. vzletová hmotnost	33 700 kg	18 860 kg
Plocha křídel	52,5 m2	38,5 m2
Radiolokátor	AN/AWG-9	-
Hlavňová výzbroj	1* 20mm M-61A1	2* 30mm NR-30
Kadence	4 000 nebo 6 000 výstřelů/min	900 výstřelů/min
Palebný průměr	675 ks	2* 80ks
PLŘS středního dosahu	4* AIM-7F	-
PLŘS krátkého dosahu	4* AIM-9L	2* R-3S nebo R-13

Prameny:
Foto: archiv, US Navy
Obrázek: Ing. Kamil Večeřa
Adcock Al: F-14 Tomcat In Action ISBN 0-89747-247-0
Drendel Lou: …and Kill MiGs ISBN 0-89747-056-7
Drendel Lou: F-14 Tomcat ISBN 0-89747-254-3
Jenkins Dennis R.: Grumman F-14 Tomcat ISBN 1-85780-063-X
Peacock Lindsay: F-14 Tomcat ISBN 0-85045-720-3
Stapfer Hans-Heiri: Sukhoi Fitters In action ISBN 0-89747-214-4
Periodika: Aviacia i vremja, Mir aviacii, Air international, Air enthusiast
Web: www.acig.org