Kalendárium, 22. říjen 1959

Zákres situace od Protivzdušné obrany.

   Nedlouho po známém incidentu s narušením našeho vzdušného prostoru italským stíhacím letounem Republic F-84F Thunderstreak, pilotovaným poručíkem Ernesto Di Maiem, se nad našim územím objevily stíhačky F-84F znova, tentokrát však náležely do sestavy Jagdbombergeschwader 34 „Algau“ se základnou na letišti Memmingenbergu, ležící poblíž bavorského města Memmingen. Ve čtvrtek 22. října v 10.16 zaznamenaly naše radary nad kótou Dyleň (Český les), západně od Mariánských Lázní přelet dvou západoněmeckých stíhaček. Proti narušiteli nejdříve vzlétl  MiG-19P od 5. slp, pilotovaný kpt. Bohumilem Polákem, který měl podle velitelského stanoviště zahájit přehrazování očekávané trasy letu narušitelů východně od Karlových Varů. Následně byl do dané oblasti povolán i MiG-17PF od 1. slp, pilotovaný kpt. Emilem Ptáčkem, který původně vzlétl proti jinému cíli v Rakousku, a byl nyní povolán přehrazovat prostor Blovice – Nepomuk. Nakonec odstartoval i kpt. Zdeněk Brunclík od 11. slp s letounem MiG-17PF, jehož úkolem bylo přehradit směr severně od Karlových Varů. K žádnému střetu však nakonec nedošlo, neboť oba německé letouny havarovaly nedaleko Dyleně. V nízké oblačnosti zachytil o vrcholky stromů nejdříve vedoucí letoun F-84 výrobního čísla 51-9517 s označením DD-107. Pilot Stabsunteroffizier Helmut Kraus se stačil bezpečně vystřelit. Když pilot vedeného letounu výrobního čísla 52-6546 s označením DD-108, Unteroffizier Rolf Georg Hofmann, viděl výbuch vedoucího letounu na zemi, nezaváhal a vystřelil se také. Oba piloti byli zadrženi československými pohraničníky a poté i přesvědčováni ke spolupráci s našimi orgány. Ty je totiž obvinily z trestného činu vniknutí na území republiky a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví – zapálení lesa při pádu stíhačky: „Obhajoba obou jmenovaných, že do prostoru ČSR nevnikli úmyslně, je vyvrácena jednak tím, že na území ČSR během téhož letu vnikli podruhé, dále výpovědí Hofmanna, že věděl, že letí na východ, avšak neučinil žádné opatření k tomu, aby nepřišlo k narušení čsl. vzdušného prostoru, a konečně mapou nalezenou při osobní prohlídce u Hofmanna, na které je zobrazeno území celých Čech, avšak není tam vůbec zakreslen prostor, ve kterém měl probíhat cvičný let.“ Československým orgánům trvalo skoro měsíc, než zajetí pilotů přiznaly a došlo k tomu až 16. listopadu. Teprve potom umožnily oběma letcům poslat domů dopis a informovat rodiny. Naši vojenští zpravodajci se snažili maximálně vytěžit oba zadržené piloty a využít případ i propagandisticky: „Cíle je dosáhnout toho, aby Kraus a Hofmann, nebo alespoň jeden z nich, požádal o politický azyl v ČSR nebo NDR. Nepodaří-li se to, docílit alespoň jejich zkompromitování a vzbudit vůči nim nedůvěru u západoněmeckých orgánů.“ Nakonec došlo k jejich propuštění a Československo mohli opustit 2. prosince téhož roku.

   Během roku 1959 docházelo k poměrně častému narušování našeho území ze strany západoněmeckých vojenských letounů. Rudé právo zveřejnilo dne 15. listopadu 1959 prohlášení Ministerstva zahraničních věcí ČSR k tomuto soustavnému narušování čs. státní hranice: „... Během letošního roku došlo v NSR v dosud nevídané míře k rozpoutání masových akcí západoněmeckých revanšistů a k početným provokacím, z nichž mnohé byly zaměřeny přímo proti Československé republice.

Zvlášť nebezpečná je každodenní činnost vojenských letadel z území Německé spolkové republiky v bezprostřední blízkosti československých hranic, proti které vláda Československé republiky zvlášť v poslední době mnohokrát důrazně protestovala. Byly podány důkazy o tom, že proti státnímu území Československé republiky je prováděna intenzivní každodenní průzkumná činnost a neustálé nacvičování strategických bombardovacích letadel. V dřívějších protestech se pravilo doslovně: „Z charakteru akcí je zřejmo, že nejde o nácvik letecké obrany, nýbrž o nálety s cílem vycvičit příslušné letecké jednotky k přepadení Československé republiky, tedy o přípravu agrese.“

   Na tyto protesty čs. vlády však nebyl brán zřetel a vláda NSR neprovedla žádná opatření, aby podobným nebezpečným vojenským provokacím zabránila. Naopak, spolková vláda provádí kroky, které situaci stále zhoršují. V nedávném období byly organizovány manévry západoněmeckých vojenských sil na čs. hranicích. Stálé se opakují lety západoněmeckých leteckých sil v nebezpečné blízkosti čs. státních hranic, při nichž dochází soustavně k narušování čs. vzdušného prostoru. Tak například dne 20. října 1959 v 11.02 hodin došlo k narušení v prostoru Švarcava - Lísková vojenským letounem, který pronikl z území NSR po trati dlouhé 36 kilometrů až do hloubky 15 kilometrů nad čs. státní území.

   Nedozírnost následků, ke kterým by mohlo vést pokračování leteckých provokací ze západního Německa, ukazuje případ, který se udál 22. října 1959. Dva tryskové stíhací bombardovací letouny západoněmeckého válečného letectva narušily v dopoledních hodinách čs. vzdušný prostor až do hloubky 25 kilometrů. Po návratu do prostoru Německé spolkové republiky provedly v nepatrné výšce nový vlet do Československé republiky, při němž havarovaly na Československém území.

   Při vyšetřování případu prohlásili oba letci, štábní poddůstojník H. Kraus a poddůstojník R. G. Hofmann, příslušníci letky 34. leteckého křídla bombardovacích stíhačů z letecké základny v Memmingen, že úkolem posádek obou letounů bylo provádět cvičné lety za ztížených podmínek. 

   Havárie obou letounů si jen pouhou náhodou nevyžádala oběti na životech, neboť v blízkosti místa, kde se zřítily, pracovali českoslovenští občané. Výbuchem letounu a vzniklým požárem byly však způsobeny značné škody. Vláda ČSR si vyhrazuje uplatnění nároku na náhradu vzešlých škod vládou NSR.

   Avšak ani tímto případem neskončila provokační letecká činnost z území Německé spolkové republiky proti Československé republice. K dalšímu narušení čs. vzdušného prostoru došlo dne 10. listopadu 1959 v 10.58 hodin, kdy pronikl vojenský reaktivní letoun z NSR v prostoru Železné rudy do hloubky 20 kilometrů nad čs. státní území a po letu v délce 45 kilometrů opustil čs. vzdušný prostor v prostoru Hamry.“

Uffz Rolf Hofmann v době přeškolování na F-84F na arizonské základně Luke AFB, duben 1959.

Zákres situace v místě dopadu obou letounů.

MiG-19P na hotovostní stojánce 11. stíhacího leteckého pluku. Letoun tohoto typu od 5. slp, pilotovaný kpt. Bohumilem Polákem se zapojil do pronásledování německých F-84F.

Proti narušitelům zasahovaly také dva stroje MiG-17PF od od 1. slp, pilotovaný kpt. Emilem Ptáčkem a 11. slp, pilotovaný kpt. Zdeňkem Brunclíkem.

Republic F-84F Thunderstreak výrobního čísla 52-6546 s označením DD-108, pilot Unteroffizier Rolf Georg Hofmann.

Republic F-84F Thunderstreak výrobního čísla 51-9517 s označením DD-107, pilot Stabsunteroffizier Helmut Kraus.

Prameny:

[1] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, Nasazení československého letectva nad železnou oponou, Historia Bellica Speciál, č. V, 2018.

[2] Irra, Miroslav: Příběh Jižní eskadrony, Zvolenský stíhací letecký pluk 1944-1994, Regionální letecko-historická společnost České Budějovice a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, České Budějovice 2014. ISBN: 978-80-87311-44-8 

[3] Irra, Miroslav: Vysoká modrá zeď - ohlédnutí po letech, Protivzdušná obrana Československa v počátečním období studené války do roku 1961, Jakab Publishing s.r.o., Bučovice 2018. ISBN: 978-80-87350-93-5 

[4] Soušek Tomáš: Let za železnou oponu, in Letectví + kosmonautika, No. 18, 1999.

[5] Jindra, Miroslav: Neznali morseovku a zřítili se v ČSR. Tři týdny je komunisti zapírali, Technet.cz, https://technet.idnes.cz/dylen-marianske-lazne-thunderstreak-f-84-f00-/vojenstvi.aspx?c=A180131_215921_vojenstvi_kuz. [Online, accessed 11-10-2018]