V neděli 27. června 1920 se ve městě Luhansk v Doněcké gubernii narodil Aleksandr Ignatjevič Molodčij (Александр Игнатьевич Молодчий). Dvojnásobný hrdina Sovětského svazu, bombardovací pilot na letounech SB, DB-3, DB-3F, Jer-2, Il-4 a B-25, jehož osádka během Velké vlastenecké války získala pět vzdušných vítězství.
V roce 1935 ukončil 7 tříd školy a Vorošilovgradský aeroklub v Luhansku, kde byl následně i zaměstnán. Do armády vstoupil v prosinci 1937 a v listopadu 1939 ukončil Vorošilovgradskou vojenskou leteckou školu pilotů, kde létal na letounech SB. Následně sloužil u 51. SBAP a 100. DBAP, kde létal na letounech DB-3 a DB-3M (Il-4). Od června 1941 sloužil jako zástupce velitele 420. DBAP, který byl vyzbrojen letouny Jer-2. S tímto plukem se od srpna 1941 zapojil do Velké vlastenecké války. Už 22. října 1941 mu byl udělen první titul Hrdina Sovětského svazu. Od ledna 1942 sloužil u 748. APDD, který byl v srpnu 1942 přejmenován na 2. GAPDD. Dne 22. srpna 1942 se účastnil náletu na Berlín. Osádku letounu tvořili: pilot A. I Molodčij, šturman S. I. Kulikov, střelec A. I. Vasiljev a střelec-radista A. F. Panfilov. Druhou hvězdu Hrdiny Sovětského svazu obdržel 31. prosince 1942 za úspěšné splnění 145 bojových letů z toho 131 v noci. Aleksandr I. Molodčij byl prvním dvojnásobným Hrdinou SSSR, který titul získal jako žijící příslušník. Před ním se dvojnásobnými hrdiny stali S. P Suprun a B. F. Safonov, ale oba posmrtně. V té době jeho osádku tvořili šturman P. G. Matosov, střelec-radista G. P. Tkačenko a střelec A. I. Vasiljev. Dne 3. listopadu 1943 byl a úspěšné absolvování 265 bojových letů, z toho 241 v noci, navržen na třetí titul Hrdiny Sovvětského svazu, ale ten mu nebyl udělen. Další návrh byl podán 13. května 1944, ale obdržel Řád Lenina. Od června 1944 do konce války pak sloužil jako pilot-inspektor techniky pilotáže i 1. GADDD.
Celkově a dobu Velké vlastenecké války absolvoval 311 bojových letů, z toho 287 v noci. Na letounech Jer-2, Il-4 a B-25 provedl mnoho bombardovacích misí proti pozemním cílům v hlubokém týlu nepřítele. Ve vzdušných soubojích jeho osádka sestřelila 5 stíhačů nepřítele a sami byli dvakrát sestřeleni.
Po válce létal na letounech Tu-4, Tu-16 a Tu-95. Jeho jméno nese i jeden z ruských dálkových strategických bombardérů s měnitelnou geometrií křídel Tu-160, konkrétně stroj RF-94106.
Prameny:
[1] Симонов, Андрей Анатольевич - Бодрихин, Николай Георгиевич: Боевые летчики – дважды и трижды Герои Советского Союза, Издательство: Фонд «Русские витязи», 2017 г. ISBN: 978-5-9909605-1-0
Žádné komentáře:
Okomentovat