V pondělí 14. dubna 1919 se v obci Jablonica v okrese Senica na Slovensku narodil Ján Režňák - nejúspěšnější slovenský pilot Slovenských vzdušných zbraní a zároveň nejúspěšnější slovenský pilot ve 2. světové válce.
Po skončení měšťanské školy se vyučil elektrotechnikem. K létání se dostal ve Slovenském aeroklubu na letišti Vajnory u Bratislavy, kde od 21. dubna do 13. srpna 1938 absolvoval základní pilotní výcvik v rámci akce „1000 nových pilotů“. Ve školení pak pokračoval po narukování do československé armády v pilotní škole u Leteckého pluku 3 „Generála-letce M. R. Štefánika“ na letišti ve Spišské Nové Vsi. Po Vzniku Slovenského štátu v březnu 1939 přešel tento pluk pod nově vzniklou armádu Slovenského štátu. Výcvik zde ukončil 19. dubna 1939. Následně absolvoval letecký výcvik v Piešťanech, který ukončil 30. listopadu 1939. Poté byl přidělen k stíhací letce 13, která tou dobou byla dislokované na letišti v Piešťanech a létal zde na Avia B.534 a Avia Bk.534. Poté co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, přidalo se i Slovensko spolu s dalšími spojenci Německa k útoku. Ján Režňák se tohoto tažení také účastnil a odlétal nad Ukrajinou celkem 13 bojových misí. Od února 1942 se spolu s dalšími 17 piloty v Dánsku na letišti Karup-Grøve přeškoloval na Messerschmitty Bf 109. Po absolvování kurzu se 6. července 1942 vrátil na Slovensko, kde se připojil opět k letce 13, se kterou se začal připravovat na další tažení na východě. Dne 27. října 1942 odletělo na východní frontu do oblasti Azovského moře prvních sedm Messerschmittů Bf 109E, které pilotovali stot. let. Ondrej Ďumbala, por. let. Ján Gerthofer, rtk. František Cyprich, rtk. Jozef Švejdík, rtk. Jozef Drlička, čtk. František Brezina a čtk. Jozef Jančovič. Ján Režňák se vydal na východ vlakem spolu s rtk. Pavlem Zeleňákem, čtk. Jozefem Štauderem a čtk. Jozefem Vincúrem. Letka 13 byla nasazená do operační činnosti nad Kubání začátkem listopadu 1942. Svůj první sestřel dosáhl Ján Režňák 17. ledna 1943, když v 6.35 západně od obce Smolenskaja sestřelil v kabině svého Bf 109F-2 W.Nr.12004 jeden ze čtyř ruských stíhacích dvouplošníků Polikarpov I-153 „Čajka“. Jeho obětí se zřejmě stal pilot 975. IAP, kaptán Filatov. Od 1. března se letka začala přezbrojovat na modernější Messerschmitty Bf 109G, čímž se s výzbrojí dostali na standard celé Jagdgeschwader 52. Svůj pátý sestřel a titulu leteckého esa dosáhl 11. března 1943, kdy se spolu s Izidorem Kovárikem účastnil vzdušného souboje s asi třiceti ruskými letouny nedaleko obce Abinskaja. Režňák v tomto souboji sestřelil po jednom letounu I-153 a I-16. Jeho pátou obětí byl s jistou dávkou pravděpodobnosti pilot I-153 od 611. IAP seržant Sipov. Svého desátého a jedenáctého sestřelu dosáhl 29. března, když sestřelil jeden DB-3 a I-153. Dne 27. dubna si kabině svého letounu Bf 109G-4/R6 W.Nr.14967 'žlutá 12' připisuje 19. až 21. sestřel, zničením dvou letounů LaGG-3 a jedné I-16. Jeho 20. sestřel byl současně stým sestřelem letky 13. Svůj poslední dvaatřicátý sestřel získal dne 30. června 1943, kdy v 8.03 v kabině svého Bf 109G-4 W.Nr.14975 sestřelil v oblasti severně od Slavjanské sovětský stíhací letoun LaGG-3, pro letku 13 to bylo celkem 153 vítězství. Během své druhé operační tůry na východní frontě odlétal Ján Režňák celkem 194 bojových letů, účastnil se 36 vzdušných soubojů, ve kterých mu bylo oficiálně přiznáno 32 sestřelů nepřátelských letounů, ktomě toho měl získal další dva až pět nepotvrzených sestřelů. Po návratu na Slovensko byl přidělen k Hotovostnímu roji na letišti Vajnory, vyzbrojenému letouny Bf 109E a Avia B.534. Po návratu druhé garnitury z východní fronty byl roj reorganizován na Pohotovostní letky. Ján Režňák u ní absolvoval celkem 22 bojových letů, ale žádného souboje s Američany se neúčastnil. Neúčastnil se ani Slovenského národního povstání a když na jaře 1945 dostal nabídku od Němců, aby s nimi ustoupil a bojoval v Luftwaffe, tak odmítl. Dne 24. května 1945 si podal přihlášku do československé armády.
Zemřel 19. září 2007 v Martine ve věku 88 let.
Seznam sestřelů Jána Řežňáka
01. 17.01.1943 Smolenskaja I-153 975. IAP к-н Филатов
02. 28.01.1943 Achtyrskaja I-16 116. IAP с-нт Эминентов
03. 11.02.1943 Krymskaja I-16 975. IAP
04. 10.03.1943 Achtyrskaja I-16 975. IAP мл. л-т Щербин
05. 11.03.1943 Abinskaja I-153 611. IAP с-нт Сипов
06. 11.03.1943 Jerivanskaja I-16 975. IAP
07. 13.03.1943 Petrovskaja MiG-1 LaGG-3 975. IAP ст-на Антонов
08. 14.03.1943 Krasnoarmejskaja DB-3F Il-4 132. BAD
09. 27.03.1943 Petrovskaja LaGG-3
10. 29.03.1943 Slavjanskaja DB-3F
11. 29.03.1943 Petrovskaja I-16 975. IAP л-т Анисимов
12. 29.03.1943 Petrovskaja I-16 975. IAP с-нт Васильев
13. 31.03.1943 Petrovskaja LaGG-3
14. 10.04.1943 Abinskaja LaGG-3 Jak-1 6. GIAP (ČF) л-т Цыганов
15. 15.04.1943 Gelendžik LaGG-3 267. IAP
16. 20.04.1943 Slavjanskaja LaGG-3 269. IAP
17. 20.04.1943 Slavjanskaja LaGG-3 267. IAP
18. 21.04.1943 Achtyrskaja LaGG-3 267. IAP
19. 25.04.1943 Gelendžik LaGG-3
20. 27.04.1943 Cholmskaja LaGG-3
21. 27.04.1943 Cholmskaja LaGG-3
22. 30.04.1943 Krymskaja LaGG-3
23. 03.05.1943 Krymskaja LaGG-3
24. 03.05.1943 Krymskaja LaGG-3
25. 03.05.1943 Krymskaja I-16 975. IAP
26. 04.05.1943 Gelendžik MiG-1
27. 08.05.1943 Krymskaja MiG-3 LaGG-3 926. IAP л-т Беляков
28. 26.05.1943 Troickaja Pe-2FT 366. ORAP
29. 26.05.1943 Troickaja MiG-1 LaGG-3 230. ŠAD мл. л-т Давыдов
30. 29.05.1943 Troickaja MiG-1 LaGG-3 25. IAP (ČF)
31. 20.06.1943 Abinskaja Jak-1 Jak-7B 25. IAP (ČF) с-нт Мазмыкин
32. 30.06.1943 Slavjanskaja LaGG-3
Seznam vyznamenání:
Slovenské
Pamätná medaila Za ťaženie proti ZSSR I. stupňa
Slovenská strieborná medaila vojenského Víťazného kríža
Stříbrný vojenský Záslužný kříž
Vyznamenanie Za hrdinstvo 3. stupňa
Vyznamenanie Za hrdinstvo 2. stupňa
Vyznamenanie Za hrdinstvo 1. stupňa
Vyznamenanie Za zásluhy
Německé
Železný kříž, II. třída (23.01.1943)
Železný kříž, I. třída (29.04.1943)
Čestný pohár za zvláštní úspěchy v letecké válce
Německý kříž , ve zlatě
Frontová letecká spona denní stíhači, zlatá (10.05.1943)
Chorvatské
Stříbrná medaile Koruny krále Zvonimíra na vojenské stuze
Prameny:
[1] Barbas, Bernd: Die Geschichte des Stabes, der 13. und 15. Staffel und der Ersatzeinheit des Jagdgeschwader 52 Offizielle Ausgabe der Traditionsgemeinschaft JG 52, VDM Heinz Nickel, 2017. ISBN: 978-3-86619-128-0
[2] Bobek, J.: Messerschmitt Jána Režňáka, in Revi, No. 12, 1996
[3] Brzkovský, Marek: Eso z východní fronty, Ján Režňák (1919-2007), in extra Válka II. světová, Speciál - Slovenský štát, 2017.
[4] Brzkovský, Marek: Slovenské eso číslo jedna, Jan Režňák, in Centurion, Sběratelská edice, No. I, 2019.
[5] Bystrický, Jozef - Šumichrast Peter: Letka 13 v dokumentoch a obrazoch, Edícia Slovenské letectvo, Magnet-Press 2004.
[6] Ján Režňák, eso s 32 zostrelmi, rozhovor, in HT model magazín, No. 14, 2 / 2002.
[7] Krajči, Milan: Les Slovaques sur le front Est, La 13.(Slowakei)/JG 52, in Aéro Journal, Histoire de l'Aviation, No. 02, 1998.
[8] Lenhart, David: Nejslavnější stíhač Slovenského štátu, Jan Režňák, in Válka Revue, No. 12, 2010.
[9] Prien, Jochen - Stemmer, Gerhard - Rodeike, Peter - Bock, Winfried: Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe 1934 bis 1945 - Teil 9 Tielband II Wom Sommerfeldzug 1942 bis zur Niederlage von Stalingrad 1.5.1942 bis 3.2.1943, Struve Druck 2006.
[10] Prien, Jochen - Stemmer, Gerhard - Rodeike, Peter - Bock, Winfried: Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe 1934 bis 1945 - Teil 12 Tielband III Einsatz im Osten 4. 2. bis 31. 12. 1943, Buchverlag Rogge GmbH, Eutin, 2014.
[11] Rajlich, Jiří: Stíhací letka 13 Slovenských vzdušných zbraní na východní frontě v letech 1942-1943, str. 277-307, in Historie a vojenství, No. 02, 2001.
[12] Rajlich, Jiří: Stíhací letka 13 Slovenských vzdušných zbraní na východní frontě v letech 1942-1943, str. 501-537, in Historie a vojenství, No. 03, 2001.
[13] Rajlich, Jiří: Sestřely stíhačů Slovenských vzdušných zbraní za 2. světové války, in Letectví + Kosmonautika, No. 15-16, 2001.
[14] Rajlich, Jiří: Tatranští orli na Kubání, Historie slovenské stíhací letky 13, Ares/Deus 2002.
[15] Rajlich, Jiří: Stíhací esa slovenských Vzdušných zbraní, 1. část, in Historie a plastikové modelářství, No. 04, 2006.
[16] Rajlich, Jiří: Za Boha a národ, Stíhací esa slovenských Vzdušných zbraní ve 2. světové válce, Svět křídel, Cheb 2006.
[17] Rajlich, Jiří - Boshniakov, Stephan - Mandjukov, Petko: Slovakian and Bulgarian Aces of World War 2, Aircraft of the Aces 58, Osprey Publishing, February 25 2004.
[18] Rajlich, Jiří - Sehnal, Jiří: Slovenští letci 1939-1945, Vyd. Kolínské noviny 1991.
[19] Rajlich, Jiří - Sehnal, Jiří: Ján Režňák: Slovenské eso číslo 1, 1.část, in Historie a plastikové modelářství, No. 12, 1993.
[20] Rajlich, Jiří - Sehnal, Jiří: Ján Režňák: Slovenské eso číslo 1, 2.část, in Historie a plastikové modelářství, No. 01, 1994.
[21] Rajlich, Jiří - Sehnal, Jiří: Ján Režňák: Slovenské eso číslo 1, 3.část, in Historie a plastikové modelářství, No. 02, 1994.
[22] Režňák, Ján: Deník - Východní fronta 1942-43, Edice: Zapomenuté knihy, Tisk Horák a.s., 2017.
[23] Roman, V.: Ján Režňák: Slovenské eso číslo 1 - informace ze sovětských archivů 1, in Historie a plastikové modelářství, No. 03, 1995.
[24] Roman, V.: Ján Režňák: Slovenské eso číslo 1 - informace ze sovětských archivů 2, in Historie a plastikové modelářství, No. 10, 1995.
[25] Šumichrast, Peter: Slovenské letectvo na východní frontě 1941-1943, Svět Křídel, Cheb 2006.
[26] Šumichrast, Peter – Klabník, Viliam: Slovenské letectvo 1939-1944, 2. svazok, Magnet-Press 2000.
[27] Zůbek, Bohuslav: Nezlomený orel, Edice: Zapomenuté knihy, Tisk Horák a.s., 2016.
[28] https://sk.wikipedia.org/wiki/Ján_Režňák
Žádné komentáře:
Okomentovat