Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов"

Tento předvánoční čas je zatím ve znamení samých pěkných dárků. Je to necelých čtrnáct dní, co mi došla od Briana Culla jeho nejnovější knížka Diver! Diver! Diver!, věnovaná spojenecké letecké ofenzivě proti letounovým střelám V-1, a už mi na stole přistála další skvělá knížka ruské provenience Idu na taran! Poslednij dovod "stalinskich sokolov" od M. A Žirochova a A. V. Kotlobovskeho (Жирохов М.А. - Котлобовский А.В.: Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов", Эксмо, 2007).
Tentokráte díky nezištné pomoci mého kamaráda Pavla Vančaty.
Jedná se o monografii věnovanou taranům, tedy způsob boje spočívajícím v najetí, respektive úmyslné srážce, jednoho bojového prostředku s jiným. Používalo se na moři, na souši a ve vzduchu. A právě vzdušným taranům je věnovaná tato knížka.
Na celkem čtyřista dvaceti devíti stránkách nás čeká podrobný výčet všech známých incidentů za použití taranů, a to jak úmyslných, tak i neúmyslných kolizí. Knížka je členěna do několika hlavních kapitol, podle jednotlivých konfliktů. Po prvních taranech již během první světové války se seznámíme s tarany během meziválečného období (Španělská občanská válka, válka v Číně, na Chalchin-Golu a Zimní válka). Hlavní část knihy se pak věnuje období druhé světové války a podle ruského pojetí pak speciálně období Velké vlastenecké války.
Některé z taranů jsou doplněny o přímé vzpomínky účastníků, či přesné identifikace nepřátelských letounů. Jednotlivé souboje jsou členěny do tří hlavních období (1941-1942, 1943, 1944-1945). Speciální kapitola je pak věnovaná taranům dosažených piloty PVO.
Krom taranů sovětských pilotů čtenáře jistě zaujmou u výčty těchto úderů jak spojeneckými letci, tak i piloty Osy. Zvláštní kapitola je pak věnována taranům dosažených německými piloty na východní frontě.
Závěrečné dvě kapitoly jsou věnovány poválečnému období. Incidentům z dob tzv. "studene války". Zde zaujmou i incidenty československých hotovostních letců proti narušitelům našeho vzdušného prostoru. Ve velké části se však jedná o neúmyslné kolize, než o záměrný útok s cílem zničit nepřátelský letoun.
Bohatá je také přílohová část, z níž největší část zaujímá podrobný seznam všech známých taranů dosažených sovětskými letci v období Velké vlastenecké války.
Snad největším mínusem dané publikace je opět ne moc kvalitní recyklovaný papír, na kterém je kniha vytištěna a nepříliš kvalitní fotografie.
Jste-li však ruské azbuky znalí, nezbývá mi, než tuto publikaci vřele doporučit, neboť se podle mého názoru jedná o velice kvalitní zpracování ne zrovna nejpublikovanějšího tématu z historie vojenského letectví.