středa 7. listopadu 2018

Kalendárium, 7. listopad 1944


V leteckých soubojích, kterých se zúčastnilo velké množství letounů různých typů a od různých jednotek, často docházelo k jevu v angličtině označovanému jako friendly fire – přátelská palba. Stíhač v zápalu boje zaměnil vlastní letoun za nepřátelský a zahájil na něj palbu. Často s tragickými následky. Ke značnému počtu takových incidentů došlo v závěru druhé světové války, kdy se do kontaktu začaly dostávat letouny sovětského a amerického letectva.
K jednomu z nejtragičtějších střetnutí došlo v úterý 7. listopadu 1944 nedaleko srbského Niše. Toho dne dopoledne vzlétlo k útoku na pozemní cíle 60 strojů Lockheed P-38 Lightning od 82. stíhací skupiny pod vedením plukovníka Clarence T. Edwinsona. Šlo o letouny dvoutrupé koncepce s velmi dlouhým doletem. Ty byly sice na dvoumotorový stroj relativně obratné, přesto kvůli svým rozměrům a hmotnosti často na jednomotorové stíhačky nestačily. Jejich hlavním úkolem byla ochrana čtyřmotorových bombardérů 15. letecké armády při náletech na jižní Evropu. Tentokrát měly útočit na pozemní cíle, omylem však začaly ostřelovat kolonu postupujících rudoarmějců. Při tom zahynulo mnoho vojáků a důstojníků včetně generála Grigorije Kotova, velitele 6. gardového střeleckého sboru. Na pomoc ostřelované pěchotě vystartovaly lehké a obratné Jak-9 z 866. stíhacího pluku. Došlo k „bratrovražednému“ boji. Nejdřív odstartovala hotovostní dvojice ve složení poručík Krivonogič a podporučík Šipulja. Podařilo se jim jeden P-38 Lightning sestřelit, pak ale podlehli přesile a oba zahynuli.
Z letiště Niš začalo startovat dalších šest sovětských jaků, Američané na ně ale útočili už během vzletu. Podporučík Serdjuk se po nabrání rychlosti dostal za lightning, jehož řízení pravděpodobně svíral podporučík Eldon Coulson. Ten schytal smrtelnou dávku a zřítil se nedaleko letiště. Do vzduchu se dostal i zkušený sovětský kapitán Alexander Koldunov, který měl na konci války 46 sestřelů. Podle jeho výpovědi se dokázal přiblížit až k vedoucímu letounu americké formace a divokou gestikulací upoutat pozornost jeho pilota. Američan prý pochopil a přerušil boj. Na zemi ale stejně skončily dva lightningy a tři jaky. Incident měl i diplomatickou dohru. Velvyslanec USA v Moskvě Averell Harriman se dne 14. listopadu oficiálně omluvil a uvedl, že šlo o navigační chybu. Stalin omluvu přijal a obě strany incident až do 90. let 20. století utajily.

[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Spojenec nebo protivník, Souboje sovětských a amerických stíhačů 1944–1945, in Válka revue, No. 5, 2018. 
[2] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: První sestřely příští války, in Hobby Historie, No. 31, červenec – září 2015. 
[3] Adamenko, Mikhail - Kurina-Guljakina, Helena: Tragická chyba, nebo provokace?, in Military revue, No. 1-2, 2016.
[4] Adamenko, Mikhail - Kurina-Guljakina, Helena: Tragická chyba, nebo provokace?, 2. část, in Military revue, No. 3, 2016.
[5] Olynyk, Frank J.: USAAF (Mediterranean Theater of Operations) Credits for the Destruction of Enemy Aircraft in Air-to-Air Combat World War 2, Victory List No. 6, Published by the Author, Aurora, June 1987.
[6] Сейдoв, Игорь: Прелюдии холодной войны,  Год 1944-й, Арсенал-Коллекция, № 4, 2012.
[7] Tetera, Szymon: Fatałna pomyłka, Amerykańsko - radzieckie starcie powietrzne w rejonie Niszu, 7 listopada 1944 r., in Lotnictwo, Numer Specjalny 17 (185), 2016.







Žádné komentáře: