čtvrtek 25. října 2007

Každý začátek je těžký

Včera jsem ztratila nervy a bezmocně se rozplakala. Kvůli Klárce. Dřív jsem brečela štěstím, že ji máme, ale včera to bylo zoufalství. Třikrát mi totiž zvracela a já jsem tomu mohla jen bezradně přihlížet.
Doktorka už měla bohužel "padla", a tak jsem se s tím problémem musela porvat sama. Zavolala jsem do porodnice, kde mi poradili přikládat ji na kratší dobu. Tak to zkouším, nelíbí se jí, že jí beru "dudlík", ale má to pozitivní efekt, od té doby nezvracela.
Přesto jsem ještě dnes zašla za doktorkou, má stejný názor. Takže, budeme zkoušet, co nám nejvíc vyhovuje a snad zanedlouho najdeme společnou řeč.